Dákiní: ženská síla v buddhismu

autor: | 24. 05. 2023 | O buddhismu

Dákiní zaujímají v tibetském buddhismu zvláštní místo. Porozumění tomuto termínu pro nás nemusí být úplně jednoduché, a tak se ho pokusíme na následujících řádcích přiblížit. Pokud bychom chtěli dákiní nějak jasně a stručně definovat, dalo by se říct, že představují ženské vtělení osvícení. Sanskrtský pojem je také interpretován jako popis energetických bytostí v ženské podobě, které vyjadřují pohyb energie v prostoru. Význam je ovšem mnohem širší a v tibetském buddhismu se dákiní často objevují v různých rolích.

Samotný pojem lze přeložit jako ‚cestovatelka nebem‘. Tantra Sarvabuddhasamayoga je jedním z nejstarších zdrojů, který poskytuje etymologii ‚cestovatelky nebem‘ pro slovo ḍākinī: „Zde je kořenem chápáno ḍai, což vyjadřuje pohyb po nebi; ‚ḍākinī‘ je známa jako moc pohybovat se všude skrze prostor.

Ačkoli se postavy dákiní objevují v hinduismu a tradici Bön, významné jsou zejména ve vadžrajánovém tibetském buddhismu. Dákiní, ženské formy často proměnlivé nebo hněvivé povahy, fungují jako mocné duchovní múzy pro duchovní praxi. Khandroma, jak se nazývají v tibetském jazyce, významně ovlivňují spirituální rozvoj praktikujících jedinců.

V textech a vyprávěních se často setkáváme s příběhy o střetnutí praktikujících s dákiní. Například příběh známého mistra Drukpa Kunley, zvaného ‚Bláznivý jogín‘, je obzvláště přitažlivý. Během svých cest po Bhútánu se Kunley setkal s dákiní v podobě krásné mladé ženy. Tato dákiní, výjimečně energická a plná života, ho vyzvala, aby překročil své konvenční chápání duchovní praxe. S její inspirací se Kunley stal známým pro svůj unikátní a často provokativní přístup k učení. Používal humor a paradox k rozbití představ o tom, co znamená být „duchovní“. Toto setkání s dákiní se stalo zásadním momentem jeho cesty a z něj se stal jeden z nejznámějších jogínů v tibetské historii.

Dákiní se někdy objevují po boku gurua či jidamu jako ochránce Dharmy. Moudrost dákiní má speciální moc a odpovědnost chránit integritu ústních přenosů. Mohou být také lidským guruem, nebo mistrem, který předává vadžrajánová učení svým žákům a spojuje se s nimi v samaja závazcích. Moudrost dákiní může být ve formě jidamu, meditačního božstva, jako je Vadžrajóginí.

Judith Simmer-Brown je jedna z předních odbornic na tibetský buddhismus a profesorka náboženských studií na Naropa University v Boulderu ve státě Colorado. Na základě učení, která obdržela od tibetských lámů, identifikuje čtyři hlavní úrovně dákiní, které nám odkrývají plný rozměr významu termínu.

  1. Tajná úroveň dákiní je pradžňápáramitá (v tibetštině yum chenmo), prázdná podstata reality podle mahájánové doktríny. Na této úrovni je vnímána jako manifestace základních aspektů jevů a mysli a její síla je tedy velmi úzce provázána s nejhlubšími vhledy meditace.
  2. Vnitřní úroveň dákiní je meditačním božstvem, které je vizualizováno jako zosobnění kvalit buddhovství. Pomáhá praktikujícímu rozpoznat jeho vlastní buddhovskou podstatu.
  3. Vnější jemnohmotná úroveň dákiní je fyzická forma dákiní na úrovni jemnohmotného těla. Je dosažená prostřednictvím praxe tantry jako je Šest jóg Náropy, které pracují s jemnými energiemi těla. Tělo praktikujícího je pak kompatibilní s osvícenou myslí.
  4. Vnější fyzická úroveň dákiní je dákiní v lidské formě. Může být guruem sedícím na brokátovém trůnu nebo jogínkou meditující v odlehlé jeskyni. Také může být mocnou učitelkou meditace nebo družkou některého gurua zprostředkující učení přímo, příkladem svého života.

Nakonec jsou všechny ženy nahlíženy jako na jistý druh manifestace dákiní. Dákiní nám tak odhalují sílu ženství v buddhismu. V buddhismu na ženy narazíme na první pohled méně často než na muže. Neznamená to však, že by ženy byly méně důležité či že by měly menší potenciál dosáhnout buddhovství. Naopak. Jak říká Padmsambhava, tantrický mistr, který přinesl buddhismus do Tibetu:

„Muž nebo žena – velký rozdíl v tom není. Pokud však mysl osvícení rozvíjí žena, je její potenciál nesmírný.“

Nejen zakladatel buddhismu v Tibetu v osmém století tvrdil, že ženy jsou lépe vybaveny pro dosažení osvícení. Západní mniška Tenzin Palmo například uvádí, že mnoho lamů konstatovalo, že ženy jsou často úspěšnějšími praktikanty, neboť jsou schopné se snadněji ponořit do meditace než muži. Zdá se, že mnozí muži, zejména dlouholetí studenti, se bojí vzdát se svého intelektu a meditovat bez svých nabytých znalostí. Zatímco pro ženy je tato představa přirozená a jsou schopné dosáhnout meditačního pokroku snáz.

Autor příspěvku: Vít Kuntoš

Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂

Tento článek mohl vzniknout díky štědrosti podporovatelů BuddhaWebu!
Staňte se i vy podporovatelem a získejte za to bonusový obsah.
DĚKUJEME 🙏🙏🙏

Další články

Stúpy v Česku 2

Stúpy v Česku 2

Od doby, kdy jsme se naposledy zaměřili na stúpy v České republice, vznikly na našem území tři nové stúpy, které obohacují duchovní i kulturní...

Tibetské buddhistické kalendáře

Tibetské buddhistické kalendáře

Tibetské buddhistické kalendáře představují hluboce zakořeněnou tradici, která propojuje náboženské, kulturní a astrologické aspekty života v...

Šántidéva: Mistr cesty bódhisattvy

Šántidéva: Mistr cesty bódhisattvy

V kaleidoskopu duchovních tradic jasně září postava Šántidévy, významného indického mistra ze 7. století. Jeho životní příběh a učení představují...

Zpět na předchozí stránku

Košík

Doporučujeme

PODPOŘTE PROVOZ BUDDHAWEBU:

Přidejte se na Facebooku

Facebook Pagelike Widget

Nový článek na email

Buddhistický e-shop

Reklama

Pin It on Pinterest