Buddhismus se zabývá studiem naší mysli. Buddha spolu s realizovanými mistry získali prostřednictvím hlubokých meditačních zkušeností bezprostřední pochopení fungování mysli, což je aspekt, který nám zůstává skrytý. Učení tak popisují osm úrovní, na kterých naše mysl nebo vědomí operuje. Toto téma je náročné a vhodné k výkladu od kvalifikovaného učitele, ale pokusíme se ho základně přiblížit tak srozumitelně, jak jen omezený formát článku umožňuje.
V buddhistické filozofii je mysl chápána jako neustále se měnící kontinuum, které je charakterizováno dvěma základními vlastnostmi: jasností a prázdnotou. Jasnost představuje schopnost mysli vnímat, uvědomovat si a odrážet jevy. Prázdnota značí nepřítomnost nezávislého a neměnného já. Toto pojetí myšlení se odklání od západního chápání, kde mysl často spojujeme s mozkem a hmotnou realitou. Mysl v buddhismu je bez tvaru a barev, ale zároveň je stále aktivní a schopná vnímání. Toto kontinuum mysli je považováno za klíčovou cestu k pochopení skutečné podstaty jevů a dosažení osvícení, jelikož odhaluje pravou povahu existence.
1. – 5. vědomí: Smyslová vědomí
Učení vysvětlují, že každému smyslovému orgánu odpovídá separátní vědomí. Pět smyslových vědomí tak představuje naši bezprostřední interakci se světem prostřednictvím zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu. Jsou to nejhrubší hmotné manifestace a jsou velmi nestabilní a rychlé. Jsou spojené s okamžitým, přímým a nekonceptuálním vnímáním světa bez jakéhokoliv vnitřního komentáře a hodnocení.
6. vědomí: Mentální vědomí
Toto vědomí je subtilnější a jemnější než pět smyslových vědomí. Dojmy smyslových vědomí jsou předávány tomuto vědomí, které je skládá do kompletních obrazů. Mentální vědomí zahrnuje naši schopnost vnímat myšlenky, pocity a vnitřní prožitky. Rozlišuje, zda jsou věci dobré či špatné, a zahrnuje rušivé emoce, očekávání, pocity štěstí, smutku atd. Je neustále aktivní s výjimkou hlubokého spánku, kómatu a hluboké meditace.
7. vědomí: Zatemněné vědomí
Toto vědomí se nachází o krok hlouběji a pro běžné bytosti není postřehnutelné. Je to místo, kde najdeme prapříčinu rušivých emocí. Zároveň to je ona zvláštní část vědomí, která je zdrojem sebeidentifikace a připoutávání se k sobě samotnému. Díky tomuto vědomí skládáme jednotlivé zkušenosti do nepřetržitého proudu, který nám vytváří iluzi stabilního a nezávislého “já”. Zatemněné vědomí se vztahuje k 8. vědomí, které považuje za svoje vlastní „já“. Toto zatemnění je přítomné v mysli všech cítících bytostí. Je o něco jemnější a stabilnější než 6. úroveň vědomí, a toto přilnutí k egu tu s námi zůstává, dokud nedosáhneme osvícení.
8. vědomí: Základní vědomí
Tato úroveň je velmi trvalá, subtilní a stabilní. Je to základ, na kterém se odehrávají všechny naše zkušenosti. V okamžik smrti se předchozí úrovně vědomí rozpouští do 8. vědomí, které zůstává a pokračuje do dalšího zrození. Ve srovnání s konceptem atmanu či duše, které se nikdy nemění, je 8. vědomí kontinuum, které sice nepřerušeně trvá, ale stále se mění z okamžiku na okamžik.
Základní vědomí je klíčem k pochopení zákona karmy, protože právě zde se nachází skladištěm našich tendencí, návyků a otisků našich činů. Sedm předchozích úrovní vědomí zde zanechává karmická semínka, a to od nepaměti až do okamžiku osvícení. Toto vědomí je základem samsáry i nirvány a vnějších i vnitřních jevů – protože vyšší filozofické školy v buddhismu říkají, že všechny jevy jsou projevem naší mysli.
Osm druhů vědomí nám nabízí fascinující pohled na fungování mysli a je základem pro porozumění procesům, které nás vedou k osvícení. Od nejhrubších smyslových vědomí až po nejsubtilnější úrovně vědomí můžeme nahlédnout do komplexní struktury mysli, která formuje naši zkušenost reality.
Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂