8 buddhistických rad, jak se vypořádat s hněvem

autor: | 10. 01. 2024 | Pelmel

Žijeme v době, kdy se nám říká, že máme vyjadřovat svůj hněv, ale Buddha by s tím nesouhlasil. Vyjádření hněvu usnadňuje další hněvivou reakci v budoucnu, což vede k nekonečnému cyklu. Buddha nám radí, abychom své emoce neukládali do lahví ani je nenechali přetéct, ale abychom je analyzovali a pochopili chybné myšlení, které za hněvem stojí.

Buddhisté sice hodně mluví o lásce, soucitu a toleranci, ale když i takoví velcí mistři jako dalajlama přiznávají, že se občas rozzlobí, je pro nás ostatní nějaká naděje? Věda by mohla tvrdit, že cítit hněv je naprosto normální. Psychologové nám radí, abychom svůj hněv vyjadřovali. A součástí některých náboženství je dokonce možná i spravedlivý hněv. Buddhismus naproti tomu říká, že hněv je vždy špatný.

Buddhistický učenec z 8. století Šántidéva popsal hněv jako nejextrémnější negativní sílu, která dokáže zničit dobro, jež jsme tak usilovně vytvářeli. Zamyslete se nad tím. Jediný okamžik hněvu v kombinaci s přístupem ke zbrani může někomu zcela změnit budoucnost ze života na svobodě na život za mřížemi. Každodenním příkladem může být to, jak hněv dokáže zničit přátelství a důvěru, které se mohly budovat desítky let. V konečném důsledku je hněv nebezpečnější než všechny bomby, zbraně a nože na světě dohromady.

Víme, že hněv není šťastný stav mysli, ale co s ním můžeme dělat? Buddhismus nabízí řadu jednoduchých metod, které nám pomohou transformovat naši mysl. Upozorňujeme, že neexistuje žádná zázračná pilulka! Zde je našich osm nejlepších buddhistických rad, jak se vypořádat s hněvem:

1. To je život: Samsára

Buddhovo první učení před 2 500 lety jde přímo k věci: život je neuspokojivý. Hádejte co? Náš život nikdy nebude uspokojivý.

Narodíme se a zemřeme. Mezitím přijdou dobré a špatné časy a časy, kdy toho pravděpodobně moc necítíme: tento nikdy nekončící koloběh buddhismus nazývá “samsára”. Když jsme přišli na tento svět, nikdo neřekl, že život bude hezký, snadný a nepřetržitě zábavný a že nám vždycky všechno půjde přesně podle našich představ. Když pochopíme svou vlastní situaci v samsáře, umožní nám to pochopit i situaci všech ostatních.

Jsme v tom všichni společně. Tím, že se budeme zlobit na situace, ostatní nebo sami na sebe, nic nezlepšíme. Ostatní lidé říkají a dělají věci, které se nám nemusí líbit, protože jsou jejich životy také mizerné.

Takové uvažování může radikálně změnit naši perspektivu. I když se může zdát, že každý z nás je středem svého vlastního vesmíru, neznamená to, že všechno musí – nebo někdy bude – probíhat přesně podle našich představ.

2. Buď hrdinou: Trpělivost

Rušivé emoce se nejlépe překonávají prostřednictvím jejich protivníka; bojovat s ohněm pomocí ohně prostě nefunguje. Proč? Naše mysl nedokáže udržet dvě protichůdné emoce současně. Nemůžete na někoho křičet a zároveň s ním mít trpělivost – to prostě nefunguje. Mnozí trpělivost často považují za projev slabosti, kdy necháváte druhé, aby po vás šlapali a prošlo jim, co chtějí. Skutečnost však nemůže být odlišnější. Když jsme frustrovaní, jak snadné je jednoduše křičet a řvát? A jak těžké je zachovat klid a ovládat své emoce? Řídit se svými pocity, ať už nás vedou kamkoli, z nás nedělá hrdiny. Dělá to z nás slabochy. Takže až budete chtít příště křičet, vytáhněte meč trpělivosti a usekněte svůj vlastní hněv.

Jak? Pokud si všimneme, že jsme napjatí, můžeme zkusit zhluboka dýchat. Jedná se o přímý protipól krátkého a prudkého dechu, který máme, když jsme rozzlobení. Můžeme pomalu počítat do sta, abychom si zabránili říkat věci, kterých bychom později litovali. Nebo pokud jsme v přímé konfrontaci, můžeme ze situace odejít dřív, než se zvrtne. Každá situace je jiná, takže budete muset použít svůj mozek, abyste zjistili, co vám funguje nejlépe.

3. Reálný přístup: Analýza situace

Když jsme rozzlobení, zdá se, že náš vztek přichází jako jakýsi ochránce či náš nejlepší přítel, který se stará o naše zájmy a pomáhá nám na bitevním poli. Tato iluze nám umožňuje myslet si, že být naštvaný je oprávněné. Pokud se však podíváme pozorně, hněv není naším přítelem, ale nepřítelem.

Hněv v nás vyvolává stres, úzkost, ztrátu spánku a chuti k jídlu. Pokud se na někoho stále zlobíme, vytváří to v ostatních dlouhodobý dojem. Přiznejme si to: kdo by se chtěl stýkat s rozzlobeným člověkem?

Když nás někdo z něčeho obviní a cítíme, že se nám v žaludku začíná svírat obranný uzel, měli bychom se zastavit a racionálně se zamyslet. Existují pouze dvě možnosti: buď je obvinění pravdivé, nebo lživé. Pokud je pravdivé, proč bychom se měli zlobit? Pokud chceme být zralými dospělými lidmi, měli bychom si to přiznat, poučit se a jít dál svým životem. Pokud není pravdivé, proč bychom se opět měli zlobit? Ten člověk udělal chybu – je to něco, co jsme nikdy v životě neudělali?

4. Podívejte se na svou mysl: Meditace

Meditace a cvičení všímavosti mohou být v boji proti hněvu velmi prospěšné. Mnoho lidí může meditaci považovat za ztrátu času – proč trávit 20 minut sezením na polštáři, když můžeme svůj den využít naplno, že? Jiní si myslí, že meditace je příjemným únikem z reálného života, kdy můžeme strávit čas odděleně od dětí, e-mailů, manžela či manželky.

Meditace je však mnohem víc. Je to příprava na skutečný život. Není dobré, když každé ráno meditujeme o soucitu, ale jakmile přijdeme do práce, křičíme na zaměstnance a stěžujeme si na kolegy.

Meditace seznamuje naši mysl s pozitivními kvalitami – trpělivostí, láskou, soucitem. Můžeme ji provádět kdekoli a kdykoli. Pokud strávíme půl hodiny ranní cesty do práce poslechem oblíbených melodií, můžeme alespoň deset minut z této doby věnovat generování myšlenek láskyplné laskavosti k druhým – něčemu, co účinně snižuje hněv a dělá z nás člověka, kterého ostatní chtějí mít ve své blízkosti.

5. Pokloňte se: Učte se od svého nepřítele

Buddhismus nás často učí dělat pravý opak toho, co bychom dělali normálně. Když se na někoho zlobíme, máme nutkání se pomstít. Výsledek? Zůstaneme stejně, ne-li více nešťastní než předtím. Zdá se to být neintuitivní, ale opačné jednání přináší opačný výsledek: cestu ke štěstí.

Zní to bláznivě, ale přemýšlejte o tom, že byste svůj předmět hněvu brali jako svého učitele. Chceme-li se stát lepšími – tedy trpělivějšími, láskyplnějšími, laskavějšími a šťastnějšími lidmi, musíme cvičit. Všichni víme, že k tomu, aby se z nás stal prvotřídní fotbalista nebo houslista, je zapotřebí čas a úsilí. Tak proč by to s našimi mentálními cvičeními mělo být jinak? Pokud budeme vždy obklopeni lidmi, kteří dělají a souhlasí se vším, co chceme, nikdy nebudeme mít žádné výzvy.

Tímto způsobem se osoba, na kterou se zlobíme, stává nesmírně cennou a dává nám příležitost skutečně se cvičit v trpělivosti. To okamžitě zastaví stoupající vlnu naštvaných pocitů, protože se změní náš pohled z toho, co nám udělali, na to, co pro nás dělají.

6. Upomínání smrti: Pomíjivost

Zemřeš. Já zemřu. Všichni zemřeme. Takže až ten člověk, kterého nemůžeme vystát, udělá něco, co nás opravdu rozčiluje, zastavte se a zamyslete se: “Až budu na smrtelné posteli, budu to stále řešit?”. Pokud dotyčná osoba není opravdu odhodlaná ovládnout a zničit svět, bude naší odpovědí pravděpodobně jasné “ne”. Tato malá rada je tak jednoduchá, a přitom pomáhá zmírnit mnoho drobných životních nepříjemností.

Všichni víme, že zemřeme, ale zřejmě to není něco, co bychom skutečně věděli. Smrt je abstraktní, vzdálený pojem, který se stává jiným lidem – starým, nemocným, účastníkům podivných nehod. Ale to není realita. Každý den umírají mladí lidé dříve než staří, zdraví lidé umírají dříve než nemocní.

Když se soustředíme na svou definitivní budoucí smrt (zítra? za rok? za 50 let?), spousta věcí, které by nás normálně rozrušily, se stává doslova nicotnými. Nejde o to, že by nás už neštvaly, ale že si uvědomíme, že nemá smysl na ně plýtvat svým drahocenným časem, dechem nebo energií.

7. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá: Karma

Lidé říkají: “Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.” Nebo “To je jeho karma – zaslouží si, co se mu děje”, čímž naznačují, že lidé sklízejí, co zaseli. To není zcela buddhistické chápání karmy, které je mnohem složitější a jemnější. Přesto se zdá, že zatímco lidé docela rádi poukazují na to, že utrpení druhých je jejich karma, většina ignoruje, že když se sami dostanou do svízelné situace, vznikla také z jejich karmy.

Vše, co prožíváme – od neuvěřitelně radostných okamžiků až po hluboké zoufalství – vzniká z příčin. Tyto příčiny nám nespadnou do klína jen tak z ničeho nic, ale vytváříme si je sami. Když tedy prožíváme nějakou hroznou situaci, místo abychom se nechali ovládnout hněvem, můžeme se zastavit a zamyslet se: kde se to vzalo a chci to ještě zhoršit?

Karma je o tom, jak se chováme nutkavě a reagujeme na věci stále stejným způsobem. Pokud pochopíme, jak karma funguje, uvidíme, že máme možnost změnit své budoucí zkušenosti tím, co děláme nyní. A zde to znamená cvičit se v trpělivosti, když v nás narůstá hněv.

8. Není to skutečné: Prázdnota

Zatímco trpělivost může být přímým protijedem, prázdnota je nejsilnějším protijedem nejen na hněv, ale na všechny naše problémy a potíže. Ve skutečnosti nezáleží na tom, jak jsme trpěliví, pokud jsme nepochopili prázdnotu. Problémy na nás budou dál pršet jako indický monzun.

Pokud se na chvíli zamyslíme nad svou myslí, když jsme rozzlobení, všimneme si něčeho: silného pocitu “já”. “Jsem tak rozzlobený(á) kvůli tomu, co jsi mi řekl. Nemůžu uvěřit tomu, co udělal mému příteli! Já mám v tomhle rozhodně pravdu a ona se rozhodně mýlí!” Tohle se nám může stát. Já, já, já.

Když se zlobíme, máme ideální příležitost analyzovat toto “já”, které se nám tak zřetelně jeví. Neexistuje! Neříkáme, že neexistujeme nebo že na ničem nezáleží, ale že když se snažíme toto “já” najít (Je v naší mysli? V našem těle? V obou?), není možné říci: “Ano, je to tam!”.

Tohle je pro lidi těžké pochopit, ale faktem je, že když začneme analyzovat realitu, radikálně to změní naši perspektivu. Uvidíme, že v první řadě nikdy neexistovalo nic, co bychom mohli označit za důvod ke zlosti.

Závěrem

Nezáleží na tom, kolikrát si budeme opakovat “nebudu se zlobit”; bez skutečného úsilí nikdy nedosáhneme klidu, který si všichni přejeme.

Výše uvedené body nejsou jen hezkým seznamem. Jsou to skutečné nástroje, které můžeme použít, abychom se zbavili frustrace, hněvu a smutku. S praxí to zvládne každý z nás.

 

autor: Matt Lindén
zdroj

Redakce

Autor příspěvku: Redakce

Redakční články jsou překladem ze zahraničních článků či pochází z dalších dostupných zdrojů.

Tento článek mohl vzniknout díky štědrosti podporovatelů BuddhaWebu!
Staňte se i vy podporovatelem a získejte za to bonusový obsah.
DĚKUJEME 🙏🙏🙏

Další články

Vlastnosti těla a mysli

Vlastnosti těla a mysli

Nakladatelství Dharmagaia vydala novou knihu Blaženost vnitřního ohně od Lamy Thubtena Ješe. Tato kniha rozhodně stojí za pozornost, protože se...

Osm poutních míst buddhismu

Osm poutních míst buddhismu

Buddha Šákjamuni během svého života cestoval velkými vzdálenostmi, přinášejíc přitom obrovské množství prospěchu. Existuje mnoho míst, která jsou...

Tři přednášky Mistra Seizan Toda

Tři přednášky Mistra Seizan Toda

V září roku 2022 Národní galerie Praha uvedla výstavu ZENGA ⁠–⁠ japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an. Jako doprovodné akce připravila také...

Košík

Doporučujeme

PODPOŘTE PROVOZ BUDDHAWEBU:

Přidejte se na Facebooku

Facebook Pagelike Widget

Nový článek na email

Reklama

Pin It on Pinterest