>> zpět na přehled Nágárdžunových textů <<
ROZBOR DVANÁCTI ČLÁNKŮ EXISTENCE
Říkají tu:
Pokud jste již vysvětlil přístup k absolutnu podle systému Mahajány, vysvětlete nyní přístup k absolutnu podle systému Šrávaků.
Na to říkám:
[1] „Kvůli těm skutkům, které jsou
Realizací tří druhů sanskár,
Kvůli životu zatemněnému nevědomostí
Upadají (tvorové) do (různých forem) existence.
[2] (Bytosti) mající za (svou) příčinu (1) sanskáru vědomí.
Budou vstupovat do (existence v podobě toho či jiného) tvora.
Pokud vědomí vstoupilo (2), začne se
Vytvářet psychické a fyzické.
[3] Vytvořilo-li se psychické a fyzické,
Vznikne šest ajátan.
Na základě šesti ajátan
Vznikne kontakt. (3)
[4] Když se (bytost) narodí, vychází (4) právě z psychického,
Fyzického a z realizace paměti. (5)
Když takto (bytost) vychází z psychického a fyzického,
Rodí se vědomí.
[5] To, co představuje spojení tří (kvalit) –
Psychického, fyzického a vědomí, je
Kontakt. Z tohoto kontaktu
Plně vznikne pocit.
[6] Z důvodu pocitu dále vzniká žízeň (6):
Jakmile začnou žíznit, dostaví se pocit.
Jestliže zatoužili, začnou být upoutáni
Čtyřmi druhy ulpívání.
[7] Má-li svou platnost ulpívání, plně vzniká
Konkretizace (7) ulpívajícího čili
Existence (tvora) disponujícího skandhami.
Není-li ulpívání, bytost se
Vysvobodí, nebude existovat.
[8] Tato existence představuje pět skandh. (8)
Z existence vzniká zrození.
(Dále pak) stáří, smrt a smutek,
Sténání a strádání,
[9] Rozhořčení a rozlad.
To vše vzniká kvůli zrození.
Právě tak začne totiž vznikat celá ta
Nedozírná (9) spousta utrpení.
[10] Z toho důvodu moudří nerealizují
Sanskáru jakožto zdroj10 sansáry.
Proto pošetilec působí.
Moudrý však nikoliv. To proto, že vidí „právě to“. (11)
[11] Skončí-li nevědomost,
Nebudou vznikat ani sanskáry.
Nevědomost skončí díky poznání.
(Skončí díky) kontemplaci „právě toho“.
[12] Protože to vše skončí,
Nic dalšího nevznikne.
Tímto vpravdě skončí celá ta
Nedozírná spousta utrpení.“
Nevědomostí zatemněný (12) prosťáček kvůli existenci (13) realizuje tělem, řečí a myslí tři druhy sanskár. Ty vytvářejí peklo živých tvorů atd. Kvůli těmto vykonaným dobrým či nedobrým skutkům, které bývají velké, střední a malé, upadají do pekel živých tvorů a do dalších [forem] existence.
V důsledku vstupu do [existence v podobě toho či jiného] tvora bude přitom vědomí, příčinou [jehož] existence je sanskára, vytvářet psychické a fyzické. Vytvoří-li se psychické a fyzické, v důsledku vytvoření psychického a fyzického vznikne šest ajátan. Na základě šesti ajátan dále vznikne kontakt.
Řád zrozování takovéhoto kontaktu vypadá následovně: rodí se tak, že vychází právě z psychického a fyzického a z realizace v mysli. (14)
Vědomí tedy vzejde tím, že vychází z psychického a fyzického. Takže to, co představuje spojení tří (prvků), tj. psychického a fyzického a vědomí, je kontakt. Z kontaktu poté plně vzniká pocit. Z důvodu pocitu se dále rodí žízeň. Kdo touží po nějakém předmětu, zakouší pocity. Pokud (tvorové po něčem) zatoužili, budou ulpívat čtyřmi druhy ulpívání. (15)
Existuje-li ulpívání, plně dochází ke vzniku (16) ulpívajícího. Tedy k existenci toho, kdo disponuje [skandhami].
V případě, když ulpívání aktuální není, (tvorové) se vysvobodí. Jejich existence nebude vznikat. Takže proporciálně vůči tomu, jak podléhají ulpívání, do té míry bude vznikat také jejich existence.
Přitom je zapotřebí uznat, že takováto existence vlastně představuje pět skandh.
Zrození vzniká v důsledku existence. V důsledku zrození dále nastávají stáří, smrt, smutek, sténání, strádání, rozhořčení a rozlad. Takto bude vznikat bezpočet utrpení, celá ta nesmíšená (17) a výjimečná součinnost (18) strádání.
Z toho důvodu moudří sanskáry nerealizují. Jsou totiž kořenem sansáry.
Z téhož důvodu jsou pošetilci realizátory sanskár, zatímco moudří jimi nejsou.
Pročpak je tomu tak? Protože vidí „právě to“.
Přitom je třeba říci, že kdyby skončila nevědomost, sanskáry by nevznikaly.
Nevědomost skončí díky pochopení dvanácti článků, díky kontemplaci „právě toho“ (19), díky tréninku (20) a zesílení. (21)
V důsledku ukončení těch a oněch článků existence naprosto nevzniknou tamty ani další články existence.
Tímto vpravdě skončí a úplně zanikne celá ta spousta utrpení, součinnost strádání, která je tak výjimečná a specifická.
Kdo se chce o dvanácti článcích existence dozvědět více a podrobněji, nechť se obrátí na Sútry a Abhidharmu. Zde je totiž jejich charakteristika podána jen velmi stručně.
1 Tj. důvod ke vtělení, k existenci. Pozn. př.
2 Iniciovalo se, aktualizovalo, zpřítomnilo. Celá tato koncepce nápadně připomíná Plotínovo kratičké pojednání „O vstupování duší do těl“. Pozn. př.
3 Dotyk. Pozn. př.
4 V ruském textu: Opírá se, zakládá se. Pozn. př.
5 Míněno vybavování si zážitků, kvalit z předchozích vtělení. Srv. s Platonovou αναμνησις. Ta má tentýž význam. Totéž Plotínos a další novoplatonikové. Pozn. př.
6 Tužba, prahnutí po něčem. Základ všeho zla. Pozn. př.
7 Vznikání, realizace (jáství). Pozn. př.
8 Překladová varianta: Tato existence je ovšem totéž, co pět skandh. Pozn. př.
9 Nedozírná ve smyslu: těžko snesitelná či dokonce nesnesitelná. Pozn. př.
10 V ruském textu: kořen. Pozn. př.
11 Takovost, (tathata), pravý stav věcí. Poznání – pradžňa. Totéž dále. Pozn. př.
12 Též: zkalený. Celé jeho vnímání „skutečnosti“, způsob uvažování, zpracovávání myšlenek (pomyšlení) se podobá pozvolnému a bolestnému tonutí v kalném bahnu (pseudo-existence). Pozn. př.
13 Rovněž: Kvůli svému lpění na existenci. Pozn. př.
14 V sanskrtu: manasikara; tibetsky: yid la byed pa. Pozn. rus. red.
15 Na smyslovém, na názoru, na chování a na svém „já“. Pozn. rus. red.
16 Též: konkretizaci. Pozn. př.
17 Ve smyslu: čisté, krystalické, průzračné. Pozn. př.
18 Hromadnost, pospolitost, celkovost. Pozn. př.
19 Opět: Takovost, (tathata), nazírání pravého stavu věcí. Pozn. př.
20 Soudím, že se jedná o „trénink“ kontroly, ovládání mysli (myšlenek). Pozn. př.
21 Míněno samozřejmě duchovní zesílení, ovládání mysli. Pozn. př.
Český básník, spisovatel a překladatel ruských filozofických textů se zaměřením na texty indického filozofa Nágárdžuny.
