LGBT lidé, kteří se dostanou do kontaktu s buddhismem, mohou čelit otázce, jestli jejich orientace není v rozporu s buddhistickým učením. Jak tedy buddhismus na odlišnou sexuální orientaci nahlíží?
Jedním z mnoha rozdílů mezi buddhismem a dalšími duchovními směry je, jak malý klade důraz na sexualitu z pohledu etiky. Buddhismus se zaměřuje především na doporučení, abychom svým sexuálním chováním neubližovali druhým. To se týká především laických praktikujících, klášterní život je svázaný přísnějšími pravidly včetně celibátu.
V prvních sútrách (texty zachycující učení předané Buddhou) není akceptované či neakceptované sexuální chování laiků specificky zmiňované. Raný buddhismus se k homosexuálním vztahům nevyjadřoval. Ani Pálijský kánon neříká nic ohledně sexuálního vztahu s osobami stejného pohlaví. V některých tradicích se postupem času objevil zákaz týkající se nevaginálního sexu, nicméně tento zákaz nevycházel z toho, co říkal Buddha.
Přístup jednotlivých buddhistů vůči LGBT lidem je ve skutečnosti ovlivněný spíše kulturními zvyky než buddhistickou filozofií. Zatímco tradiční buddhistické společnosti jsou konzervativnější, západní buddhisté jsou liberální a otevření všem bez rozdílu.
Všichni máme buddhovskou podstatu, potenciál dosáhnout osvícení, bez ohledu na naše sexuální preference. V zahraničí najdeme mnoho předních učitelů z řad menšiny a existují i meditační retreaty speciálně pro LGBT praktikující.
Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂
