Pro buddhisty soucit představuje přání, aby byly všechny cítící bytosti oproštěny od utrpení a všech jeho příčin. Soucit je založen na pochopení pocitů ostatních lidí, obzvláště pokud jsme si prošli tím samým utrpením. A i v případě, že jsme nikdy nezažili to, čím si prochází, stále se do nich můžeme… Číst příspěvek
Pokud se začneme vážněji zajímat o buddhismus, je vhodné věnovat čas přemítání nad “čtyřmi myšlenkami”. Čtyři myšlenky obracejí naši mysl k dharmě. Ukazují nám, proč je tak důležité věnovat čas a energii práci na sobě samotném. A že záležitosti vnějšího světa nám toho vlastně nemohou příliš nabídnout, takže můžeme přehodnotit,… Číst příspěvek
Osm světských zájmů rozděluje formy připoutanosti, kvůli kterým jsme připoutáni v samsáře, neustálém koloběhu utrpení. Jedná se o čtyři naše naděje a související čtyři obavy, které jsou zdrojem nekonečného putování, dokud nedosáhneme osvícení. Osvícení je osvobozením od osmi světských zájmů. Tento inspirativní seznam pochází od významného indického filosofa Nagarjuna, který napsal… Číst příspěvek
Jídlo je důležitou každodenní součástí našeho života. Ve spojení s buddhismem vyvstávají různé otázky, se kterými se můžeme setkat. Maso Ne všichni buddhisté jsou vegetariáni, přesto všem buddhistům není lhostejné utrpení zvířat. Buddhisté rozvíjejí soucit se všemi cítícími bytostmi, a proto podporují neubližování zvířatům. Na téma jedení masa neexistuje jednotný… Číst příspěvek
Učení Buddhy poskytuje uspokojivé vysvětlení, odkud člověk přichází a kam odchází. Když zemřeme, mysl se znovu usadí v nové bytosti se všemi svými tendencemi, preferencemi, schopnostmi a vlastnostmi, které byly vyvinuty v podmínkách tohoto života. Nový jedinec pak roste a rozvíjí osobnost podmíněnou mentálními charakteristikami, které byly přeneseny z předchozího… Číst příspěvek
Jaká je skutečná podstata naší mysli? Odpověď na tuto otázku je podstatou buddhismu. Protože ten, kdo objeví pravou povahu mysli, dosahuje osvícení, což je smysl buddhistického učení. Pokud nejsme osvícení, můžeme o povaze mysli debatovat a rozjímat, ale bez vlastního prožitku se skutečnosti můžeme pouze vzdáleně přiblížit. Pravá povaha mysli… Číst příspěvek
Cesta bódhisattvy, tedy toho kdo pracuje na vlastním probuzení pro dobro všech bytostí, je především o rozvinutí šesti dokonalostí. Tyto dokonalosti, nazývané dle sanskrtu jako “páramity”, jsou důležité zejména v mahájánovém buddhismu. Páramity můžeme chápat jako určitou osnovou, která vede k dosažení buddhovství. Šest dokonalostí vlastně popisuje skutečnou povahu osvícené bytosti,… Číst příspěvek
Útočiště je vnímáno jako bezpečný a jasný směr, ke kterému se hledající obrací. Někdo hledá útočiště ve světských věcech – v bohatství, kariéře či věhlasu. Buddhistické útočiště se obrací ke třem klenotům, kterými jsou Buddha, dharma a sangha. Tyto tři klenoty představují cestu od utrpení k osvícení, a proto jsou… Číst příspěvek
Správné jednání je základem buddhistické cesty. Etika v buddhismu by se dalo shrnout do jednoho pojmu – neubližování. Přesto Buddha ve svých řečech předal podrobnější návod, jakého jednání se vyvarovat. Přestože je neprospěšných druhů jednání celkem 10, nejedná se v žádném případě o “desatero” či podobné zákony, jejichž nedodržování bude… Číst příspěvek
Čtyři vznešené pravdy (či přesněji Čtyři pravdy Vznešených) jsou první učení, které Buddha předal po dosažení osvícení. Představují samotný základ buddhismu. Ušlechtilé se nazývají proto, že zušlechťují toho, kdo jim porozuměl. 1. Ušlechtilá pravda o utrpení První pravda konstatuje to, co můžeme pozorovat všichni. Světský život je neuspokojivý a obsahuje… Číst příspěvek
Uvedení na cestu k probuzení - Šántidéva
Odznak kolo dharmy
50 Kč
Nahrávání ...
