Čhötrül Düčhen

autor: | 7. 03. 2023 | O buddhismu

Čhötrül Düčhen neboli „Svátek zázraků“, je prvním ze čtyř hlavních velkých buddhistických svátků – z tibetštiny düčhenů. Tyto svátky jsou spojené s klíčovou etapou života Buddhy Šákjamuniho. Jedná se o mimořádně příznivé dny, kdy se účinky pozitivních nebo negativních činů násobí 10 milionkrát.

Během svátku tibetští buddhisté vyrábějí lampy, tradičně z jačího másla, tzv. máslové lampy, ve tvaru květin, stromů, ptáků a dalších příznivých symbolů. Při veřejných akcích mohou být světelné expozice velké jako malá budova.  Všechny lampy se na oslavu zapalují patnáctý den v měsíci. Pro většinu buddhistů je považováno za obzvlášť příznivé přinést v tento svatý den darování světla Buddhovi Šákjamunimu.

Termín svátku

Tibetský kalendář vychází z lunárního kalendáře a konkrétní datum svátku se v moderním kalendáři rok od roku liší. Čhötrül Düčhen nastává při úplňku 15. den 1. lunárního měsíce, což spadá v různé roky na únor či březen. V následujících letech proběhne v těchto termínech:

  • 7.3.2023
  • 24.2.2024
  • 14.3.2025
  • 3.3.2026
  • 21.2.2027 (výjimečně 16. lunární den)
  • 11.3.2028
  • 28.2.2029
  • 18.2.2030
  • atd.

O svátku

Čhötrul Düchen těsně navazuje na Losar, tibetský Nový rok. Prvních patnáct dní v tibetském kalendáři vrcholících úplňkem připomínají patnáct dní, kdy Buddha Šákjamuni projevil různé zázraky, aby zvýšil zásluhy a oddanost budoucích žáků. Buddha přitom nerad ukazoval svoje zázračné schopnosti. Skupina nebuddhistických asketů jej však k tomu opakovaně vyzývala. Buddha stále odmítal, až jednoho dne viděl, že nastal správný čas, aby tím přinesl jejich mysli užitek. Tak začala soutěž zázračných sil a Buddha ukázal svojí velkolepou moc a z nebuddhistických asketů se nakonec stali Buddhovi žáci.

Výzva

Buddha pobýval v jednu dobu se stovkami plně vysvěcených mnichů v bambusovém háji u Radžagrihy. Této oblasti vládl král Bimbisára, který byl jedním z největších Buddhových patronů. Král vedl mnoho svých poddaných k následování učení Buddhy.

V Radžagrize pobývalo také šest kacířských učitelů – vůdců asketů, jejichž učení následoval králův mladší bratr. Jejich bludná učení mu zatemnila mysl. Král chtěl bratrovi pomoci a navrhl mu, aby naslouchal Buddhovi. Ačkoli k tomu mladší z bratrů neviděl důvod, krále si vážil. Z úcty se rozhodl uspořádat velkou hostinu, které se zúčastnilo šest učitelů a jejich doprovod spolu s Buddhou a shromážděním mnichů.

Šest asketických učitelů přišlo a usedlo na nejvyšší místa. Když Buddha a jeho žáci dorazili, šli k několika zbývajícím sedadlům. Ale než k nim stačili dojít, šest učitelů s překvapením shledalo, že vstávají z nejvyšších sedadel a zabírají ta nižší. Třikrát se pokusili zaujmout nazpět vyšší místa, ale pokaždé se ocitli znovu na nižších. Nakonec s pocitem zahanbení zůstali na těchto místech.

Před podáváním jídla byla hostům přinesena voda, aby si mohli umýt ruce. Protože Buddha seděl na nejvyšším sedadle, hostitel nabídl vodu nejprve jemu, ale on řekl: “Nabídněte ji nejprve svým učitelům.” Voda jim tedy byla nabídnuta, ale když nádobu naklonili, do rukou jim nic nevyteklo. Hostitel to zkoušel znovu a znovu, ale voda stále netekla. Nabídl ji tedy znovu Buddhovi. Voda volně tekla k Buddhovi a poté již tekla i všem ostatním.

Než začali jíst, požádal hostitel Buddhu, aby jídlu požehnal. Buddha ukázal na šest učitelů se slovy: “Požádejte o požehnání své vlastní učitele.” Když se však šest učitelů pokusilo o modlitbu, nebyli schopni vyslovit ani slovo a gestem naznačili, že požehnání má říct Buddha. Buddha tak učinil jasným a příjemným hlasem.

Jídlo bylo nabídnuto nejprve Buddhovi, ale ten opět řekl: “Nabídněte jej nejprve svým učitelům.” Vše, co se učitelé pokusili vzít, vylétlo do vzduchu. Teprve poté, co si vzal jídlo Buddha, se jim vše sneslo zpět do rukou.

Po jídle hostitel přednesl Buddhovi obvyklou žádost o učení. Buddha opět odkázal na šestici a řekl: “Ať vaši učitelé mluví o svých naukách”. Šest učitelů, kteří nebyli schopni říci ani slovo, se opět zmohlo pouze na návrh, aby Buddha promluvil. Buddha mluvil krásným hlasem a každý posluchač slyšel to, co odpovídalo jeho vlastním potřebám. Prohlubovalo to jejich porozumění a získávalo následovníky.

Šest učitelů se cítilo poníženě a rozzlobeně odešli. Požádali o pomoc Márovy démony, aby pomohli omezit Buddhovy aktivity. Démoni se projevili jako šest učitelů a šli na tržiště vykonávat různé zázračné skutky a kázat proti Buddhovi – z jejich těl proudila voda, plameny a světla mnoha barev. Lidé byli ohromeni. Na veřejném prostranství před nadšeným publikem vyzvali démoni Buddhu k soutěži zázračných schopností. Chlubili se, že překonají vše, co Buddha dokáže a za každý jeho zázrak udělají dva. “Lidé sami uvidí, kdo je mocnější,” prohlašovali.

Šest učitelů se vydalo ke králi Bimbisárovi a požádalo ho, aby jejich výzvu předal Buddhovi. Král se jejich aroganci vysmál. “Jste pošetilí. Vaše zázračné činy se nemohou rovnat těm Buddhovým. Vaše výzva je jako světlo světlušky ve srovnání se slunečním světlem, jako voda v otisku volského kopyta ve srovnání s oceánem. Je to jako liška vyzývající lva.”

Šest mudrců trvalo na svém a řeklo: “Uvidíš. To, co se stalo předtím, není žádným ukazatelem toho, co se stane nyní. Až se utkáme, bude jasné, kdo je větší.”

Vhodný čas

Král Bimbisára navštívil Buddhu a řekl mu o této výzvě: “Těchto šest učitelů chce porovnat své zázračné činy s Tathágatou. Ukážeš jim, prosím, své schopnosti, abys zvrátil jejich nesprávné názory a přivedl je ke ctnostným skutkům? Až to uděláš, mohu být u toho?” Buddha odpověděl: “Čas bude znám. Připrav vhodné místo.” Král Bimbisára nechal své služebníky vyčistit a připravit široké pole.

Lidé netrpělivě očekávali pohled na Buddhu a šest učitelů, kteří budou konat své zázraky. K překvapení všech však Buddha opustil Rádžagrihu a odešel do sousedního města Vaisali. Šest učitelů proto tvrdilo, že se jim Buddha bojí postavit. Vydali se do Vaisali, aby ho znovu vyzvali na souboj, ale on se poté přesunul do Kausambi. Buddha se pohyboval od města k městu a šest učitelů ho následovalo. Na každém místě žádali asketové místního vládce, aby Buddhovi předal jejich výzvu.

Nakonec se Buddha vydal do Šrávastí, země krále Prasenadžita. Přišli s ním králové všech zemí, jimiž prošel, spolu s tisíci svými průvodci a také šest učitelů se svými tisíci stoupenci. Šest učitelů se opět obrátilo s prosbou, tentokrát ke králi Prasenadžitovi, a vyzvali Buddhu k soutěžnímu předvedení zázračných schopností. Tentokrát Buddha odpověděl: “Čas je znám. Připravte vhodné místo.”

Král Prasenadžita nechal své služebníky vyčistit a připravit široké pole zapálením kadidel a postavením lvího trůnu a praporů Vítěze. A tak souboj se zázraky před zraky králů, učenců, lidu i bohů v nadsmyslových sférách začal. Zázraky byly výjimečné.

Zázraky

První den po obětování jídla položil Buddha malou dřevěnou třísku na zem. Okamžitě z ní vyrostl neobyčejný strom – nesmírně široký, plný květin, ovoce, drahokamů a světel. Buddha poté přednesl učení pro zástupy lidí a mnozí na místě dosáhli realizace.

Druhého dne Buddha otočil hlavu doprava a doleva, čímž po obou stranách vyvstaly dvě hory drahokamů. Hory oplývaly prameny čisté, sladké vody a bujnou potravou pro lidi i zvířata. Buddha opět promluvil. Jeho hlas dolehl ke každé bytosti a vyvolal pochopení a realizace v myslích všech, kdo ho slyšeli.

Třetího dne si Buddha po jídle vypláchl ústa vodou. Na zemi, kam voda dopadla, se vytvořilo velké jezero. Táhlo se stovky mil. Bylo naplněno nejčistší vodou, barevnými a sladce vonícími lotosy, které odráželo světlo slunce do všech stran a přinášelo všem přihlížejícím požehnání.

Čtvrtého dne, po obětním obědě, Buddha vytvořil tůňku, z níž v kruhových drahách vytrysklo ven osm pramenů. Ve zvuku proudící vody lidé slyšeli učení, které je vedlo k vyšším znovuzrozením a zvyšovalo jejich ctnostné úsilí.

Pátého dne Buddha vyzářil ze svého těla zlaté světlo, které všechny přítomné očistilo od všech nečistot a jedů mysli. Všichni tak dosáhli stavu velmi klidného těla a mysli.

Šestý den Buddha umožnil všem přítomným nahlédnout do mysli ostatních a každý viděl dobré i špatné myšlenky ostatních. Všichni zakusili velkou víru v prvotní stav probuzené mysli. Buddha pak učil svatou Dharmu a mnozí dosáhli velkého porozumění.

Sedmý den Buddha požehnal všem posluchačům, aby se z nich v budoucích zrozeních stali velcí Čakravartinové (univerzální králové ochraňující bytosti a podporující Dharmu). Každý z nich tak mohl v budoucnosti dosáhnout zrození, kde bude šířit mír a soucit své zemi a přinést mnoho prospěchu.

Osmý den Buddha překonal démony, kteří se spojili s jeho odpůrci. V ten den se zapojili samotní bohové Indra a Brahma, kteří mu přinesli dary. Buddha sedící na lvím trůnu se pravou ruku dotkl země a ozval se hlasitý zvuk troubení slonů. Objevili se démoni a vrhli se na místa těch, kdo je původně vzývali. Nad polem se manifestovala forma bódhisattvy Vadžrapániho, ztělesnění sílu buddhů. Šest učitelů se při pohledu na jeho planoucí vadžru zděsilo, vrhli se do vody a zmizeli. Tisíce následovníků šesti učitelů nakonec přijalo Buddhu za svého učitele a stali se mnichy.

V dalších dnech Buddha ukázal svůj rozměr a dosah, jenž dosahuje do všech světů. Devátý den prodloužil své tělo, až dosáhl nejvyššího Brahmova nebe. Z tohoto těla zářily paprsky světla do všech stran a z výšin zněl jeho hlas předávající učení.

Desátý den přijal Buddha čtyři velké krále, kteří chrání Dharmu ve všech říších samsáry. Buddha rozprostřel své tělo, až dosáhl do všech koutů samsáry. Proudily z něj paprsky světla a ukazovaly jeho učení.

Jedenáctý den Buddha nechal před očima přítomných zmizet svoji fyzickou podobu. Bylo vidět zlatou záři a mocný hlas vykládající učení.

Dvanáctého dne vyzval hospodář Tseta Buddhu, aby promluvil. Buddha vstoupil do meditace velké lásky a z jeho těla vyzařovalo zlaté světlo, které se rozprostíralo do všech světů. Paprsky světla očistily mysl všech lidí od tří jedů a jejich soucit vzrostl. Milovali se navzájem jako otec a matka milují své děti, jako bratr miluje svou sestru.

Třináctý den Buddha ukázal množství podob buddhů vyrůstající v čase jako strom. Buddha seděl na lvím trůnu a ze středu svého těla nechal vyzářit dva paprsky světla. Na špičce každého paprsku světla byl lotos a na každém lotosu buddha. Ze středu těla každého buddhy se táhly dva paprsky světla a na každém z nich byl lotos s buddhou, a tak dále, až zaplnili všechny světy. Všichni buddhové vykládali učení.

Čtrnáctý den přišel král Udrajána darovat Buddhovi květiny. Rozsypal je před ním a květy se proměnily v množství zářivých vozů z drahokamů. Buddha do nich mohl v mnoha podobách nastoupit a vydat se do všech směrů. Mohl učit Dharmu bytosti po celém světě, jako lékař léčí nemocné.

15. den

Patnáctý a poslední den jarních oslav přinesl král Bimbisára Buddhovi dary. Buddha pak králi Bimbisárovi řekl, aby přinesl nádoby na jídlo, a nádoby se zázračně naplnily jídly stovek různých chutí. Když je shromáždění snědli, jejich těla i mysli byly zcela nasyceny.

Buddha se zeptal: “Proč je na světě taková nezměrná bída?” Všichni viděli, že si bídu způsobili skutky, které sami v minulosti spáchali. Buddha je vyzval, aby si uchovali toto uspokojení, kterého se jim dostalo a pomohli všem bytostem. Pocítili velkou důvěru v Buddhu. Stejně jako ve všech předchozích dnech dosáhli přítomní velkého pokroku a dosáhli různých úrovní realizace.

Z tohoto příběhu můžeme vidět Buddhovy mimořádně obratné prostředky. Ačkoli se zdráhal ukázat své schopnosti, když nastal správný čas, jeho mocný projev osvítil mysl mnoha tisíců tehdejších bytostí a dodnes inspiruje žáky. Radujme se z toho, že jsme se s Buddhovým učením setkali v této době a na tomto místě, o více než 2500 let později, a využijme úžasné příležitosti k proměně vlastní mysli!

Jak jednat při svátku

Tyto příznivé příležitosti významného svátku nás inspirují k tomu, abychom praktikovali Dharmu a věnovali se různým ctnostným činnostem. Například přinášení darů, odříkávání manter, recitování přání a zapalování máslových lamp. Vedle připomínání Buddhy a lze recitovat přání za dlouhý život všech důležitých guruů ze všech tradic, za přežití a šíření Buddhova učení v myslích všech cítících bytostí a za mír na zemi. Zaměřit bychom se měli na meditaci a své buddhistické praxe, stejně tak na štědré a láskyplné jednání. V den, kdy se následky činů tak mocně násobí, bychom neměli opomenout veškeré nahromaděné zásluhy věnovat pro štěstí a dosažení buddhovství všech bytostí.

Vít Kuntoš

Autor příspěvku: Vít Kuntoš

Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂

Tento článek mohl vzniknout díky štědrosti podporovatelů BuddhaWebu!
Staňte se i vy podporovatelem a získejte za to bonusový obsah.
DĚKUJEME 🙏🙏🙏

Další články

Šántidéva: Mistr cesty bódhisattvy

Šántidéva: Mistr cesty bódhisattvy

V kaleidoskopu duchovních tradic jasně září postava Šántidévy, významného indického mistra ze 7. století. Jeho životní příběh a učení představují...

Lhabab Düčhen

Lhabab Düčhen

Lhabab Düčhen neboli „Buddhův sestup z nebeské říše“, je posledním ze čtyř hlavních velkých buddhistických svátků – z tibetštiny düčhenů. Tyto...

Čhökhor Düčhen

Čhökhor Düčhen

Čhökhor Düčhen neboli „Den Buddhova prvního otočení Kola Dharmy“, je třetím ze čtyř hlavních velkých buddhistických svátků – z tibetštiny düčhenů....

Saga Dawa Düčhen

Saga Dawa Düčhen

Saga Dawa Düčhen neboli „Svátek Vaišákhy“, je druhým ze čtyř hlavních velkých buddhistických svátků – z tibetštiny düčhenů. Tyto svátky jsou spojené...

Košík

Doporučujeme

PODPOŘTE PROVOZ BUDDHAWEBU:

Přidejte se na Facebooku

Facebook Pagelike Widget

Nový článek na email

Buddhistický e-shop

Reklama

Pin It on Pinterest