Čtyři nezměrnosti

Láska zdroj: Pixabay.comČtyři nezměrnosti představují čtyři přání, která rozvíjíme na cestě k osvícení. Jsou základní motivací mahájánového buddhismu. Když tyto čtyři postoje naplno proniknou do našeho jednání, řeči a mysli, dosáhneme osvícení.

Čtyři nezměrnosti jsou milující laskavost, soucit, radost a vyrovnanost. Vyjadřují je následující čtyři verše, které se recitují na počátku praxí tibetského buddhismu i kdykoliv jindy:

Ať všechny cítící bytosti dosáhnou štěstí a jeho příčiny,
[Sem čen tam če de wa dang de we gju dang den par gjur čig

ať jsou osvobozené od utrpení a jeho příčiny,
Dug nel dang dug nel gji gju dang dral war gjur čig

ať nejsou oddělené od skutečného štěstí, prostého utrpení
Dug nel me pe de wa dam pa dang mi dral war gjur čig

a ať spočívají ve velké vyrovnanosti bez připoutanosti k blízkým a averze vůči ostatním.
Nje ring čag dang nji dang dral we tang njom čen po la ne par gjur čig]

Milující laskavost

Milující laskavost či též láska je přání, aby všechny bytosti dosáhly štěstí a jeho příčiny. Touha po štěstí je společná pro všechny cítící bytosti. Ať už se jedná o lidi, zvířata či bytosti v dalších sférách zrození. Obvykle přemýšlíme nad tím, abychom my sami byli šťastní a touhu ostatních po štěstí přehlížíme.

Přejeme tedy štěstí všem bytostem včetně nás samotných nyní i v budoucnosti. Budoucnost v tomto životě i v dalších životech se odvíjí od našeho jednání v současnosti. Karmické příčiny štěstí jsou pozitivní činy těla, řeči a mysli.

Soucit

V buddhismu vnímáme soucit jako přání, aby všechny bytosti dosáhly osvobození od utrpení a jeho příčiny. Utrpení je výsledkem negativního činů v minulosti a přejeme si, aby cítící bytosti nevytvářely další příčiny budoucího utrpení negativním jednáním v přítomnosti.

Soucit není to samé jako lítost. Při soucitu si zachováváme nadhled a podporujeme silné stránky druhých. Při lítosti se ocitáme v utrpení spolu s trpícím a nejsme schopní vidět světlo na konci tunelu.

Milující laskavost a soucit jsou dvě stránky jedné mince. Tyto pojmy jsou navzájem úzce propojené, liší se pouze úhel pohledu. Soucitu jsme se věnovali i v tomto samostatném příspěvku.

Radost

Štěstí druhých a utišení jejich utrpení nyní a v budoucnosti by mělo být zdrojem hluboké radosti. Máme radost, když druhý prožívá něco dobrého. Když máme radost z radosti druhých, radost se neustále násobí. Mizí zášť, nepřejícnost, žárlivost a další rušivé emoce.

Největší radostí je stav probuzené mysli – osvícení. Proto přejeme všem bytostem, aby dosáhli trvalého nepodmíněného štěstí.

Vyrovnanost

Vyrovnaností se myslí vyvážený postoj vůči druhým. Běžně dělíme lidi do tří kategorií. Ti, kteří nám jsou sympatičtí a máme je rádi. Ti, kteří nám nejsou sympatičtí a vzbuzují v nás odpor či nenávist. A ti, kteří nám jsou lhostejní. K těm, které máme rádi, se chováme nejlépe a přikládáme jim největší důležitost v životě oproti ostatním.

Nicméně je třeba se zbavit našeho zvyku soudit druhé a řadit je do těchto kategorií. Všechny bytosti mají stejnou dokonalou podstatu a je třeba na ně pohlížet jako na dokonalé buddhy. Musíme se cvičit v tom, abychom všechny bytosti přijímali rovnocenně se stejnou láskou, jakou cítíme ke svojí matce či ke svému nejlepšímu přítelovi. Měli bychom se učit nedělat mezi druhými rozdíly.

Čtyři nezměrnosti jsou přímým předpokladem k dosažení osvícení. Jakmile je začneme rozvíjet, začne vstupovat do našeho života více míru a lásky. Život se stane jednodušším a šťastnějším.

> Navštivte také náš buddhistický eshop! <
retro

O Vít Kuntoš

Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky. Kromě toho se věnuji astrologii či včelaření :-)
Bookmark the permalink.

Komentáře jsou uzavřeny.