Den v životě buddhisty

Buddhistické učení nám nabízí spousty cenných rad na to, jak vést náš každodenní život. Podívejte se níže.

Když se probudíme

Při probuzení a ještě předtím, než vstaneme, bychom se měli cítit neskutečně šťastní a vděční za to, že jsme stále naživu, a připraveni čelit novému dnu. Také se zaměřujeme na to, aby:

  1. měl nadcházející den smysl.
  2. jsme nepromarnili drahocennou příležitost pracovat na sobě a pomáhat ostatním.

V případě, že musíme jít do práce, snažíme se být co nejvíce soustředění a produktivní. Nebudeme rozzlobení, netrpěliví ani nevrlí ke svým spolupracovníkům. Ke všem se budeme chovat přátelsky, ale nebudeme ztrácet čas ostatních lidí bezvýznamnými konverzacemi a drby. Pokud se staráme o svoji rodinu, jsme odhodlaní neztrácet trpělivost a pečovat o fyzické a emocionální potřeby jejích členů tak, jak nejlépe umíme.

Ranní meditace

Obvykle můžeme chvíli meditovat ještě před snídaní. Stačí pouhých 5 nebo 10 minut klidně sedět, soustředit se na svůj dech a uzemnit se. (viz Meditace klidného spočívání mysli)

Přemýšlíme nad tím, jak jsou naše životy propleteny se všemi okolo nás. To, jak se cítí a chovají, ovlivňuje nás i všechny ostatní, a v nás se tak rozlévá hřejivý pocit lásky: “Nechť jsou všichni šťastni,” a soucitu: “Nechť jsou všichni osvobozeni od neštěstí a problémů, které je trápí.” Rozhodneme se, že dnes se pokusíme pomoci ostatním, jakkoli to jen půjde. A pokud to nebude možné, tak alespoň nebudeme nikomu škodit.

Pozornost během dne

Během dne se snažíme zůstat dbalí toho, jak se chováme, cítíme, mluvíme a přemýšlíme. Obzvláště se snažíme všímat si toho, když se u nás začnou projevovat negativní emoce jako hněv, chamtivost, žárlivost, arogance atd. Zaznamenáme si, když se k někomu chováme sobecky či necitlivě nebo s předsudky a sebelítostí. V jemnější rovině směřujeme k tomu, abychom si všímali toho, když si v hlavě promítáme absurdní příběhy sami o sobě, druhých a obecných situacích. Máme se na pozoru před těmi momenty, kdy si říkáme, že na nás v tak dlouhé frontě nikdy nedojde řada, že by nikdo nemohl milovat někoho, jako jsme my, a kdy to jediné, co cítíme, je “já chudák”.

Když se přistihneme, že se kvůli kterémukoli z těchto zdrojů potíží chováme, mluvíme nebo přemýšlíme nuceně, posuneme se na další úroveň pozornosti. Předně se pokusíme zastavit sami sebe dříve, než bychom udělali něco, čeho bychom později litovali. Pokud už jsme se ale takto zachovali, okamžitě s tím přestaneme, než napácháme ještě více škody. To samé uděláme, pokud se ocitneme v kruhu negativních myšlenek. Je třeba udržovat na paměti to, že když se ztišíme a budeme čelit těmto duševním a emocionálním znepokojením, pomůže nám to se s nimi vyrovnat a získat naši vyrovnanou mysl zpět.

Příkladem, se kterým se všichni můžeme ztotožnit, je to, když nás někdo v práci nebo doma kritizuje nebo dělá něco, co nás opravdu vytáčí. Měli bychom:

  1. Pamatovat na to, že zvýšení hlasu nepomůže, a pokusit se uklidnit tím, že se budeme soustředit na svůj dech. Stejně jako jsme to dělali ráno.
  2. Vzpomenout si na to, že všichni chtějí být šťastní a ne nešťastní, ale že lidé jsou většinou zmatení, a proto jejich chování působí problémy.
  3. Přát si, aby byli šťastní a nalezli příčiny štěstí.
  4. Pokud jsou tomu otevření, tak poukázat na negativní dopad jejich chování a požádat je, aby s ním přestali.
  5. Pokud nijak nereagují, tak je nejlepší zůstat potichu a brát tento incident jako zkoušku naší trpělivosti. Pořád bychom ale neměli jen nečinně stát, jestliže máme možnost takový incident ukončit.

Jednou z hlavních věcí, které je třeba si hlídat, je náš pud zaujmout obranný postoj, když nás ostatní kritizují. Můžeme zůstat klidní a upřímně se ujistit, zda-li to, co řekli, nebyla pravda. A pokud byla, můžeme se omluvit a napravit naše jednání. Pokud ale to, co řekli, byl nesmysl a nebylo to nijak důležité, necháme to být. V případě, že se jedná o záležitost, na které nám záleží, poukážeme na jejich chybné myšlení. Tedy pokud to jsme schopni udělat bez jakéhokoliv náznaku blahosklonnosti a agrese.

Večerní meditace

Chvíli můžeme meditovat i před tím, než půjdeme večer spát. Abychom se uklidnili ode všech aktivit, které jsme v ten den vykonali, znovu se soustředíme na svůj vlastní dech. Projdeme si všechny události toho dne, abychom zjistili, jak jsme se s nimi vypořádali. Vybouchli jsme nebo řekli něco hloupého? Pokud ano, litujeme toho, že jsme nebyli schopni ovládat sami sebe a následně bez jakéhokoliv smyslu viny to rozptýlíme s tím, že zítřek bude lepší. Také si ale zapamatujeme to, že jsme se v nějaké situaci zachovali moudře a laskavě. Z toho se můžeme radovat a odhodlat se k tomu, abychom v tom pokračovali i nadále. Pak jdeme spát, těšíme se na zítřek, kdy můžeme pokračovat v práci na sobě a v pomoci ostatním. Můžeme být šťastní, že dáváme svému cennému životu smysl.

 

zdroj

retro

O Redakce

Redakční články jsou překladem ze zahraničních článků či pochází z dalších dostupných zdrojů.
Bookmark the permalink.

Komentáře jsou uzavřeny.