V buddhistických učeních se často hovoří o drahocenném lidském zrození. Co se pod tímto pojmem skrývá? Kdo tímto zrozením disponuje? Jak se toto zrození získá? A k čemu je vlastně dobré?
Lidské zrození je považováno za drahocenné, protože je základem pro dosažení osvícení. Bytosti v dalších sférách zrození mají sice buddhovskou podstatu, ale možnost dosáhnout osvícení je omezená. V nižších sférách zrození (peklo, hladoví duchové, zvířata) je tolik utrpení, že bytosti nemají kapacitu o Dharmě uvažovat. Božské sféry jsou pro změnu plné štěstí a připoutanosti, takže je obtížné rozvinout motivaci k buddhistické praxi.
Zrození ve sféře lidí přináší optimální poměr utrpení a štěstí. Utrpení je zda malé, a máme tak možnost zaměřit se na rozvoj soucitu s dalšími bytostmi a dělat ctnostné činy. Lidské zrození samo o sobě ovšem nestačí. Nepřináší automatický zájem o buddhistické studium a praxi. K tomu je třeba narodit se ve správné době a v zemi, kde jsou učení dostupná. Také je třeba mít kapacitu zajímat se o Dharmu a rozumět učení. Teprve když se sejdou všechny tyto podmínky, hovoříme o drahocenném lidském zrození.
Získat drahocenné lidské zrození je nesmírně vzácné. Tradičně se uvádí příklad o slepé želvě. Celý svět je oceánem, na kterém plave kravské jařmo. Želva žije tisíce let a jednou za sto let vyplave na hladinu. Drahocenné lidské zrození je méně pravděpodobné, než že se tato želva trefí do otvoru jařma.
Získání drahocenného lidského zrození je tedy opravdu mimořádné. Je výsledkem dobré karmy, kterou jsme nahrodili za mnoho životů. Nicméně lidský život je krátký a může kdykoliv skončit. Může trvat nespočet dalších zrození, než se takto výjimečné podmínky podaří opět získat. Proto bychom takové zrození neměli promarnit, ale měli bychom ho naplno využít k vlastnímu rozvoji.
