Sleva

Uvedení na cestu k probuzení – Šántidéva

368  350 

Bódhičarjávatára

1. vyd. 2000, ISBN 80-85905-15-9, vázaná, 296 str.
Nakladatel: DharmaGaia

Cena je včetně DPH.

Jen 1 skladem

Kategorie: Štítek:

Popis

Indický buddhistický filosof a básník Šántidéva (8. století), jenž působil na slavné buddhistické universitě Nálanda, je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů filosofické školy madhjamaka. V Tibetu je dodnes uctíván jako mahájánový světec a tantrický siddha

Jeho didaktická báseň Bódhičarjávatára (Uvedení na cestu k probuzení) představuje jeden z nejdůležitějších a nejpřekládanějších textů o teorii a praxi mahájánového buddhismu. V Tibetu se tato kniha během času stala standardní učebnicí s detailními instrukcemi pro altruistickou praxi bódhisattvy, především rozvoje probuzené mysli (bódhičitta). Rovněž současný 14. dalajlama tento text komentoval, často ho používá při výkladu nauky a hojně z něj cituje.

Kniha vychází s rozsáhlým komentářem překladatele, českého buddhistického mnicha Dhammadípy. Úvodní studii o autorovi a o mahájánovém buddhismu napsal anglický buddholog Paul Williams, doslov Jiří Holba

O autorovi:
Šántidéva (asi 686-763) patří k posledním z velkých filosofů a básníků indického buddhismu v období jeho plné zralosti. Tibetská tantrická tradice ho považuje za jednoho z největších siddhů.

Pocházel z lokální královské rodiny v západní Indii. Po smrti svého otce měl převzít království, raději však odešel do bezdomoví. Meditoval v lesích několik let a pak se stal studentem největší indické buddhistické university, Nálandy ve východní Indii. Zde sepsal Souhrn nauky (Šikšásamuččaja) a Uvedení na cestu k probuzení (Bódhičarjávatára), oba veledůležité texty o teorii a praxi mahájánového buddhismu.

O popularitě Bódhičarjávatáry svědčí mj. i desítky komentářů a citací textu slavných indických a tibetských mistrů mahájány.

Šántidévova doba byla poznamenána na jedné straně rozpory mezi přívrženci rozdílných nauk buddhismu (hlavně diskusí mezi zastánci mádhjamiky a čittamátraty), na straně druhé kontroversí mezi buddhismem a hinduismem.

Co se týče duchovní praxe, Indie v době Šántidévy byla na vrcholu trendu, směřujícího od analytického myšlení k víře (bhakti). Tento posun byl doprovázen rozkvětem tantrismu, jenž nade vše ostatní vyzdvihoval subjektivní faktor realizace.

Rovněž v díle Šántidévy, dítěte své doby, se odráží pozadí situace, v níž se duchovní civilizace Indie nacházela: spojuje ostrou logiku s vírou, která hory přenáší, i skromnost, jež tuto víru doprovází, s nezměřitelnými výškami osobní zkušenosti z meditační praxe.