Historie natolik velkého náboženského systému je spletitá. Přesto je zajímavé, že i přes rozdílnost směrů a pohledů za celou dobu historie nikdy nedošlo k ozbrojenému konfliktu a v podstatě učení se zachovala jednota. I v tom se buddhismus liší od dalších náboženských směrů.
Počátek buddhismu se datuje do doby cca 580 př. n. l., kdy se narodil Buddha Siddhárta Gautama. Narodil se v Lumbiní, severním Nepálu. Ve věku 29 let opustil domov, aby nalezl osvícení. Skrze odříkání, disciplínu a meditaci dosáhl osvícení a zbavil se bolesti a utrpení. Poté se vydal na cestu učení lidí, jak dosáhnout osvícení a vyměnit se z cyklů zrození a smrti.
Postupně se Buddhovo učení začíná šířit do mnoha zemí světa, což vede ke vzniku a rozvoji náboženství. Původně indické základy se rozšiřují o kulturní elementy střední, východní a jihovýchodní Asie. V průběhu historie se začínají objevovat i různá hnutí a směry.
První koncil
První koncil buddhistických následovníků se konal tři měsíce po Buddhově smrti tedy okolo roku 543 př. n. l. Konal se v jeskyni u indického města Rádžgir a sešlo se 500 arhatů, tedy těch kdo dosáhli nirvány. Cílem bylo dosáhnout shody ohledně Buddhova učení a navrátit mnichy k přísným pravidlům, které po Buddhově smrti opustili. V průběhu koncilu byly zpaměti recitovány všechny Buddhovy rozpravy a stály se základem vytvoření textu Tripitaka (Trojí koš), jednoho ze základních buddhistických textů.
Druhý koncil
Tento koncil se konal zhruba 100 let po Buddhově smrti okolo roku 386 př. n. l. v klášteře ve městě Vaišálí. Důvodem bylo opět porušování pravidel mnichů, kteří dokonce začali přijímat zlato a stříbro od laiků. Sešlo se 700 mnichů, ne všichni ovšem byli probuzení. Starší mniši apelovali na nebezpečí uvolňování morálky, mladší naopak požadovali zmírnění pravidel. Rozhodnutí, že je třeba pravidla přísně dodržovat, ovšem nebylo mnohými mnichy přijato a to vedlo k dalším sporům.
Třetí koncil
Z důvodu přetrvávajících sporů se okolo roku 250 př. n. l. konal v Patáliputře třetí koncil, kde se mniši snažili dobrat k tomu, jak rozpoznat skutečného arhata. Cílem bylo zbavit sanghu korupce a falešných mnichů, kteří šíří kacířské názory.
Čtvrtý koncil
V době tohoto koncilu byl již buddhismus roztříštěný do mnoha různých škol. Koncil se konal na Srí Lance, přičemž důvodem byla krutá politika krále vůči mnichům a celkově nestabilní politické situace a hladomoru. Důraz byl kladen i na návrat k podstatě Buddhova učení.
Další vývoj buddhismu
Mahájánový buddhismus se objevil a rozšířil v letech 150 př. n. l. a 100 n. l. Mezi jeho důležitá učení patří Lotosová Sútra, Diamantová Sútra a Sútra srdce. Mezi 3. a 7. stoletím se objevila tantrická forma buddhismu, vadržrajána. Ve stejné době byl kladen důraz na kreslení mandal a “magických” kruhů, recitaci manter a vizualizace. Zdůrazňovalo se, že člověk potřebuje zkušeného učitele, aby mohl následovat učení Buddhy.
Od 7. století došlo k úpadku buddhismu v Indii kvůli nárůstu hinduismu. V Číně se buddhismus začal šířit od 1. století n. l. V Koreji se Buddhismus šířil ve 4. století a postupně se dostal do Japonska. V průběhu 7. a především 8. století se rozvíjel buddhismus v Tibetu, přičemž dominantní zastoupení měly vadžrajánové školy.
Na Západ se buddhismus dostává postupně od 19. a 20. století. Dnes je buddhismus rozšířený po celém světě. Šíření buddhismu na Západ přispěla i čínská okupace Tibetu. Čína zničila obrovské množství buddhistických klášterů a buddhističtí mniši byli pronásledovaní, a tak učení začala cíleně opouštět himalájské kopce.
Buddhismus je v současné době poměrně zastoupený v Americe, Velké Británii i Austrálii. Největší populace buddhistů je v Číně. V Thajsku, Kambodži a Maynmaru je největší podíl buddhistů v populaci.
Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂
