>> zpět na přehled Nágárdžunových textů <<
Připadnuvše ke šlépějím Učitele, jež lotosu se podobají
A skláněje se před Diamantovou Bytostí (Vadžrasattva),
Ze soucitu píši
Kvůli probuzení způsobilých žáků
[Říkají] také, že existuje jakýsi bůh-stvořitel (Išvara). Právě jím se tu budeme nyní zabývat.
Kdo tvoří, je stvořitel. Kdo vyvolává působení, je jím rovněž.
Nyní se ale musíme ptát, co vlastně vytváří:
To, co už existuje?
Nebo spíše to, co dosud neexistuje?
Již existující ve skutečnosti nevytváří vzhledem k absenci možnosti potvrzení toho.
Jestliže například člověk (pudgala) už existuje, další (zevní) působení na něj už není tvoření, jelikož existoval už dříve.
Lze tedy [předpokládat], že (onen hledaný „stvořitel“) vytváří to, co zatím neexistuje.
Do této kategorie neexistujícího spadá například olej vyrobený z písku nebo srst na želvím krunýři apod.
Dobrá. Nechť tedy stvoří něco takového!
V tomto případě už ovšem není takovéhoto stvoření schopen.
Pročpak ale?!
Protože podobná fikce i nadále setrvává ve stavu neexistence.
Takový tedy je.
Možná ale, že činí neexistující existujícím?
K tomu ovšem nedochází kvůli vzájemné protikladnosti. Co už jednou existuje, to takové zůstane. Co naopak neexistuje, to již takové rovněž zůstane.
Z tohoto hlediska musí mezi oběma veličinami panovat vzájemná protikladnost.
Ta se podobá protikladnosti, jakou vidíme mezi světlem a tmou, životem a smrtí.
Je přece jasné, že tam, kde panuje světlo, není místo pro tmu, a naopak. Stejně tak je jasné i to, že ten, kdo je naživu, prostě žije, zatímco ten, kdo je mrtvý, již nade vší pochybnost zemřel. Právě proto kvůli absenci totožnosti mezi existencí a neexistencí žádnému bohu-stvořiteli stvoření zcela jistě nepřísluší. To si myslím.
V čem tkví další nedostatek [myšlenky o bohu stvořiteli]?
Vytváří jiné, když přitom sám vznikl nebo nevznikl?
[Budeme-li předpokládat,] že sám nevznikl, pak je více, než zřejmé, že není schopen vytvářet jiné. Pročpak?
Vzhledem k povaze toho, co samo není vytvořeno.
Nemůže například obdělávat půdu či dělat něco podobného syn neplodné ženy.
To samé platí i v případě boha stvořitele.
Pojďme dále.
[Budeme-li předpokládat], že (tento fiktivní bůh stvořitel) tvoří jiné, když přitom (nejprve, tj. předtím) sám vznikl, pak se naskýtá otázka: Na základě čeho (1) vznikl?
Ze sebe sama?
Z někoho jiného?
Nebo z obojího dohromady?
Ve skutečnosti ale není možné vzniknout sám ze sebe, protože zrození sebe samého je v rozporu se zkušeností. (2)
Nelze se přece domnívat, že ostří meče může rozřezat sebe sama, byť bude jakkoliv ostré.Stejně tak vyloučeno je i to, že by se jakkoliv skvěle vycvičený a obratný tanečník mohl postavit na vlastní ramena a takto tancovat.
Pročpak?
Copak někdo někdy viděl něco takového?! Lze snad předpokládat, že je možné se narodit sám od sebe, být rodičem sebe sama?!
Podobné báchorky nejsou lidem známé.
Pojďme dále.
[Nebo zkusme předpokládat], že vzešel [od jiného]. To ale není možné, jelikož neexistuje-li bůh–stvořitel, nemůže existovat ani nikdo jiný.
[Budeme-li ovšem předpokládat, že někdo jiný přece jen existuje], dostaneme tak posloupný řetězec [vznikání].
To znamená, že [nedostatek] bude kvůli povaze bezpočátečna spočívat v opačném pohybu do nekonečnosti. Jestliže něco existuje a nemá počátek, existence toho nemůže skončit.
Absence semene znamená absenci výhonku, kmene, listí, květů a plodů. Proč? Protože neexistuje semeno.
[Přesně tak ale] není možné [vznikání] od jiného ani od obou (od sebe i od jiného) v důsledku mylnosti a logické neprověřenosti podobných [předpokladů].
Čili: Ze všech uvedených důvodů žádný bůh stvořitel neexistuje.
Tímto je námitka, týkající se stvoření a boha stvořitele, stejně jako vyvrácení ideje homogenní (3) tvorby Višnua dokončena.
U nohou velikého učitele Nagardžuny zapsal toto dílo jeho žák.
1 Kvůli čemu, z jakého důvodu, proč. Pozn. př.
2 Kdyby to bylo možné, pak by se to oprávněně týkalo i jiných bytostí. Díky tomu bychom se pak ale žádnými teistickými vysvětleními, týkajícími se jejich výskytu, vůbec nemuseli zabývat. Pozn. ruské redakce.
3 Jednolité, komplexní, jednorodé, stejnorodé. Pozn. př.
Český básník, spisovatel a překladatel ruských filozofických textů se zaměřením na texty indického filozofa Nágárdžuny.
