Tygr se potká s oslem a dají se do řeči o trávě.
Osel řekl tygrovi: “Tráva je modrá.”
Tygr odpověděl: “Ne, tráva je zelená.”
Takto se o barvě trávy dohadovali dál. Nakonec se rozhodli zajít za lvem, králem džungle, aby je rozsoudil.
Jen co dorazili na paseku ke lvímu trůnu, osel zavolal: “Výsosti, že je pravda, že je tráva modrá?”
Lev odpověděl: “Pravda, tráva je modrá.”
Osel hned pokračoval: “Tygr se mnou nesouhlasí. Odmlouvá a hádá se se mnou. Prosím, potrestej ho.”
A lev prohlásil: “Tygr bude potrestaný 5 roky mlčení.”
Osel si vesele povyskočil a vyrazil pryč. Stále nadšeně opakoval: “Tráva je modrá! Tráva je modrá!…”
Tygr přijmul tresat a ještě se zeptal lva: “Výsosti, proč jsi mě potrestal? Přeci jenom tráva je zelená.”
Lev odpověděl: “Ano, ve skutečnosti je tráva zelená.”
Tygr se optal: “Tak proč jsi mě potrestal?”
Lev odpověděl: “Nemá to nic společného s otázkou, zda je tráva zelená nemo modrá. Trest jsem ti dal proto, že není možné, aby udatné a chytré stvoření jako ty plýtvalo čas dohadováním s oslem. A ještě navíc mě takovou otázkou přišel obtěžovat.”
Jaké ponaučení si z toho můžeme odnést? Nejhorším plýtváním času je hádání s bláznem či fanatikem, kterému nejde o pravdu či realitu, ale pouze o vítězství jeho vlastních představ a iluzí. Jsou lidé, kteří nejsou schopni porozumět bez ohledu na to, kolik důkazů jim předložíme. Jsou zaslepeni egem, nenávistí a záští. A jediné, co chtějí, je mít pravdu, i když ji nemají.
Když hloupost křičí, moudrost mlčí. Váš klid a ticho mají větší cenu.