V tradičním dělení existují vedle sebe Mahájána, Hinajána, Vadžrajána (jinde Tantrajana) a Théraváda. V překladech pak učení velkého vozu, malého vozu, cesta tanter (manter) a nakonec učení starých. Další světoznámou naukou je zen, čínsky Čchan, jako odnož mahájánového směru.
Podle legendy dovezl toto učení v 6. století indický mnich Bódhidharma do Číny, kde se usadilo na dalších nejméně tisíc let. Zde postupně vznikaly dva důležité proudy – Sótó a Rinzai. První z těchto škol, Sótó, postupně vypracovala formalizované formy meditace. Škola Rinzai prohlubovala práci s takzvanými kóany (“kung-an“), krátkými nesmyslnými rozmluvami žáka a mistra, nebo příhodami, díky jejichž pochopení na úrovni ne-smyslové, může žák dojít k satori, prohlédnutí.
Následovalo pronikání Čchanu do země vycházejícího slunce, Japonska, obzvláště v podobě přísné školy Rinzai. Tam se toto učení svou spontánnosti a morálkou stalo náboženstvím samurajů.
Mohl bych napsat tisíce řádků se snahou vysvětlit zen, ale marně. Ta nejryzejší forma je prosta jakéhokoli intelektuálního uchopování. Jde o čiré jednání bez vědomého přemýšlení. Ale pozor, ani toto není úplné, protože pak by si kdejaký šílenec řekl: „ Já zabíjím lidi, já dělám zen“. V nejniternější podstatě jde o uvědomování si své jednoty se vším, co nás obklopuje a zároveň jisté oddělenosti, byť imaginární. Uvědomování si, že jsem tělo a nejsem tělo, že tato má mysl je prázdná stejně jako je prázdné veškeré bytí a zároveň nic z toho prázdným není. Paradoxy, jež se před nás staví, nás nutí přemýšlet bez mysli. Tolik by se zároveň dalo napsat ke škole Rinzai.
Škola Sótó upřednostňuje dělání před myšlením. Jejím mottem je, že myšlení bylo zapotřebí dříve. Dnes, kdy je doba technologií a jsme nuceni neustále pracovat s myšlenkami, je lepší nechat hlavu odpočinout. Je velmi důležité soustředit se na přesné provádění rituálů, jejich vyznění a na každičké TEĎ naší existence. Nejvíce se zaměřuje na zazen – meditační sezení se snahou o nemyšlení. Naším úkolem při tomto speciálním Buddhově sedu je prostě být. Není hora, kam bys zen nepřinášel již se sebou samým.
Zen buddhista 🙂
