Stádia krocení slona aneb pokrok v meditaci

autor: | 25. 10. 2022 | Praxe

Možná jste se již setkali se známým buddhistickým vyobrazením slona na cestě. Tato kresba v sobě ukrývá symbolickou cestu meditace klidného spočívání mysli. V rámci praxe tréninku základní buddhistické meditace dochází k pomalému postupnému vývoji. Meditující prochází krok za krokem jednotlivými etapami. Thangky s tímto vyobrazením vysvětlovaly tradičně pokrok v meditaci generacím tibetských praktikujících. Co nám tedy tato pozoruhodná kresba o cestě meditace odhaluje?

Slon zde reprezentuje naši mysl. Již samotný Buddha Šákjamuni přirovnával naši mysl ke slonovi. Netrénovaná mysl je totiž stejně divoká a nebezpečná jako nezkrocený divoký slon. Taková mysl je zdrojem neštěstí a utrpení. Naopak vycvičený slon může dobře sloužit různým účelům, a podobně i trénovaná mysl se stává prospěšnou.

Jednotlivá vyobrazení slona symbolizují jednotlivé fáze meditace. Cesta slona začíná ve spodní části malby. V první fázi je slon zcela černý, což odkazuje na otupělost, která mysl zcela zahaluje. Před slonem se navíc objevuje opice, která zde představuje nejrůznější vyrušení. Opice jsou známé tím, že poskakují z místa na místo a neumí zůstat ani na okamžik v klidu. Na začátku je tedy úplně letargická mysl vedená neustálým mentálním rozrušením.

Za slonem můžeme vidět osobu – meditujícího. Právě meditující se snaží převzít kontrolu nad svojí myslí. V rukou drží dva nástroje, které mu v tom mají pomoci. Provaz v jedné ruce ukazuje na bdělost (či soustředěnost) a hák v druhé ruce odkazuje na jasné uvědomování si toho, co se v mysli odehrává. Nicméně na začátku meditující nemá nad svojí myslí žádnou kontrolu. Slon následuje opici a osobě nevěnuje žádnou pozornost. A stejně tak i naše mysl je vedená rušivými stavy a nic s tím neumíme udělat.

Naučte se meditovat na meditačním tréninku.

Ve druhé fázi si můžeme všimnout, že meditující slona již téměř dostihl a vršek sloní hlavy je bílý. Mysl je stále pod vedením rušivých emocí, ale slon je již na vyobrazení klidnější, nežene se zběsile vpřed.

Na třetím stupni již meditující přehodil slonovi přes hlavu provaz a slon se celou bílou hlavou se otáčí a přestává věnovat pozornost opici. Na hřbetu slona se navíc objevuje králík. Králík zde odkazuje na jemné mentální překážky v koncentraci, na téměř nepatrnou formu otupělosti. Tyto překážky zde byly přítomny i dříve, ale teprve nyní byly meditujícím rozpoznány.

Ve čtvrté fázi je slon již mnohem poslušnější. Slon je opět o něco bělejší a také opice začíná blednout. V páté fázi jde opice za slonem, který se jí ale nenechá vyrušit, i když jej tahá za ocas. Slon následuje meditujícího. V šestém stádiu se již meditující nemusí ani ohlížet, aby slona udržel na cestě. Meditující se tedy nemusí ani snažit o soustředěnost. Králík v této etapě mizí.

Sedmá fáze ukazuje, že je slon ponechán, aby šel sám před meditujícím. Meditující nepotřebuje svoje nástroje, mysl je již téměř zkrocená. Opice slona na cestě opouští. V osmé etapě je slon již zcela bílý. Následuje meditujícího, protože je mysl zcela poslušná. K udržení koncentrace je však stále zapotřebí malé množství energie.

V devátém stádiu meditující sedí a slon mu leží u nohou. Mysl se může oddávat soustředění bez jakékoliv námahy po neomezeně dlouhou dobu. Jedná se o poslední fázi meditační koncentrace, které lze dosáhnout při meditaci klidného spočívání mysli (v sanskrtu šamatha, tibetsky šinä).

Toto je devět stupňů vývoje v meditaci šinä. Desátým stupněm je dosažení a spočívání ve skutečném klidném stavu mysli, které zobrazuje meditující, který poklidně jede na hřbetu slona. Z této etapy se dostane meditující do 11. formy vyobrazení slona, kde drží plamenný meč, jenž značí moudrost pronikající k realizaci prázdnoty. Meditující vstupuje do meditace vhledu – v sanskrtu vipašjána, tibetsky lhaktong.

Cesta slona je lemována dalšími důležitými detaily. Podél cesty se nachází oheň, který reprezentuje nezbytné úsilí v meditaci. Oheň se postupně zmenšuje, až nakonec zcela zmizí. Stejně tak nezbytná energie vložená do praxe se postupně zmenšuje. Na některých thangkách můžeme objevit i vyobrazení jídla, hudebních nástrojů či zrcadla představují různé zdroje smyslových vyrušení, které na cestě potkáváme.

Vít Kuntoš

Autor příspěvku: Vít Kuntoš

Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂

Tento článek mohl vzniknout díky štědrosti podporovatelů BuddhaWebu!
Staňte se i vy podporovatelem a získejte za to bonusový obsah.
DĚKUJEME 🙏🙏🙏

Další články

Dvě kvality meditace

Dvě kvality meditace

Cílem základních meditačních technik je dosáhnout zklidnění mysli. Naše mysl je v běžném stavu plná myšlenek, které naši pozornost neustále...

Sliby sojong

Sliby sojong

Mahájánová praxe přijímání slibů sojong je praxe k hromadění zásluh, která je vhodná i pro laické praktikující. Jedná se o osm etických závazků,...

Zazen není totéž co meditace

Zazen není totéž co meditace

Tyto poznámky jsou výňatky z podkladů ke kurzu, které poskytl Isso Fujita na workshopu nazvaném „The Lived-Body Experience in Buddhist Meditation“,...

Košík

Doporučujeme

PODPOŘTE PROVOZ BUDDHAWEBU:

Přidejte se na Facebooku

Facebook Pagelike Widget

Nový článek na email

Reklama

Pin It on Pinterest