Sútra srdce, známá také pod názvem “Pradžňápáramita Hrdaja”, představuje krátký, ale pronikavý a základní text mahájánového buddhismu. Tato sútra se zabývá “pradžňápáramitou” neboli dokonalou moudrostí. My se s vámi nyní podělíme o český překlad.
Sútra srdce, jako nezbytná součást mnoha buddhistických tradic, má hluboké kořeny v dějinách. Jejím nejstarším datovaným záznamem je kamenná stéla z roku 661 n. l., kterou lze nalézt v chrámu Yunju a která je součástí Fangshanské kamenné sútry. Od tohoto data byla Sútra srdce přeložena do mnoha světových jazyků, což ji činí jedním z nejčastěji citovaných spisů v rámci východoasijského buddhismu. Je známá zejména díky svému nejvýznamnějšímu úryvku, který se často objevuje v různých variacích: “Forma je prázdnota, prázdnota je také forma.“
Hlavní myšlenkou Sútry srdce je koncept prázdnoty, což je klíčový prvek buddhistické filozofie. Prázdnota odkazuje na skutečnost, že všechny jevy existují jinak, než jak nám na první pohled připadají. Všechny jevy jsou prázdné inherentní existence, neboť neobsahují žádnou trvalou podstatu a existují pouze díky vzájemné závislosti. V podstatě tyto jevy v pravém slova smyslu nikdy nevznikly, nikdy neexistovaly a ani nikdy nezanikly. Přestože je Sútra srdce stručná a jasná, odkrývá hluboký význam fungování reality i mysli a je tak esencí moudrosti v buddhismu.
Prostřednictvím recitace sútry hromadíme zásluhy a vytváříme podmínky pro vlastní realizaci prázdnoty všech jevů. Tato sútra nám nejen osvětluje filozofické koncepty, ale také nás vede od povrchního intelektuálního pochopení k hlubší integraci. Proto je Sútra srdce často recitována jak mnichy, tak laickými praktikujícími. Její recitaci můžete zařadit do svého každodenního programu nebo ji využít při významných svátcích.
Sútra srdce – Sútra esence dokonalosti moudrosti
Tak jsem slyšel. Jednou Bhagavan pobýval na Supím vrchu v Rádžagrze spolu s velkým společenstvím mnichů a velkým společenstvím bódhisattvů. Tehdy byl Bhagavan pohroužen v soustředění samádhi na kategorie jevů zvané „vnímaní hlubokého“. V tom čase také bódhisattva mahásattva vznešený Avalókitéšvara nahlížel na praxi hluboké dokonalosti moudrosti Pradžňápáramity a viděl, že pět skandh jsou prázdné inherentní podstaty.
Poté, silou Buddhy, ctihodný Šáriputra takto promluvil k bódhisattvovi mahásattvovi vznešenému Avalókitéšvarovi: „Jak by se měl syn nebo dcera vznešené rodiny cvičit, když si přeje uskutečňovat praxi hluboké dokonalosti moudrosti?“
Vznešený Avalókitéšvara, bódhisattva mahásattva, takto osloven řekl ctihodnému Šáriputrovi: „Ó Šáriputro, syn nebo dcera ze vznešeného rodu, kteří chtějí praktikovat hlubokou Pradžňápáramitu, by se měli dívat tímto způsobem: měli by nahlížet na pět skandh jako na prázdné inherentní podstaty.
Forma je prázdnota, prázdnota je také forma. Prázdnota není nic jiného než forma; forma není nic jiného než prázdnota. Stejně tak pocit, rozlišování, formace a vědomí jsou prázdnotou.
Tedy Šáriputro, všechny jevy jsou prázdnota. Nemají žádné vlastnosti. Neexistuje zrození ani zánik. Neexistuje nečistota ani čistota. Neexistuje úbytek ani vzestup.
Proto, Šáriputro, v prázdnotě není žádná forma, žádný pocit, žádné rozlišování, žádná formace, ani žádné vědomí. Není tam žádné oko, žádné ucho, žádný nos, žádný jazyk, žádné tělo ani žádná mysl; není tam žádná viditelná forma, žádný zvuk, žádná vůně, žádná chuť, žádný objekt hmatu ani žádný jev. Není tam žádný zrakový konstituent a tak dál až po žádný mentální konstituent a žádný konstituent mentálního vědomí. Není tam žádná nevědomost ani konec nevědomosti a tak dál až po žádné stáří a smrt, žádný konec stáří a smrti. Rovněž tam není žádné utrpení, žádný původ utrpení, žádný konec utrpení ani žádná cesta, není tam žádná moudrost, žádné dosažení ani žádné nedosažení.
Proto, Šáriputro, jelikož bódhisattvové nemají žádné dosažení, spoléhají na dokonalost moudrosti Pradžňápáramitu a setrvávají v ní. Protože nemají zatemněnou mysl, nemají strach. Úplným překonáním chybování nakonec dojdou nirvány. Všichni buddhové tří časů se zjevně a úplně probouzejí do nepřekonatelného, dokonalého a úplného osvícení tím, že spoléhají na dokonalost moudrosti.
Proto by tudíž mantra dokonalé moudrosti, mantra velkého vhledu, nepřekonatelná mantra, mantra rovnající se nesrovnatelnému, mantra zcela utišující veškeré utrpení, měla vejít ve známost jako pravda, neboť v ní není žádný klam. Mantra dokonalosti moudrosti zní:
ÓM GATÉ GATÉ PÁRAGATÉ PÁRASAMGATÉ BÓDHI SVÁHÁ
Šáriputro, bódhisattva mahásattva by se měl cvičit v hluboké dokonalosti moudrosti tímto způsobem.“
Poté se Bhagavan vynořil ze samádhi a pochválil vznešeného Avalókitéšvaru, bódhisattvu mahásattvu slovy: „Dobře, dobře jsi to řekl, ó synu vznešeného rodu, je to tak. Je to tak, praxe hluboké dokonalosti moudrosti má být uskutečňována právě tak, jak jsi ji vyložil a všichni tathagátové se budou radovat.“
Tak Bhagavan promluvil a ctihodný Šáriputra, bódhisattva mahásattva vznešený Avalókitéšvara a všichni ti, kteří je obklopovali, spolu se světem bohů, lidí, asurů a gandharvů byli nesmírně rozradostněni a nadšeně velebili to, co Bhagavan řekl.
Vysvětlení některých pojmů:
- asurové: polobohové
- gandharvové: „hudebníci nebes“, kteří sídlí ve dvou nebesích na samém vrcholu hory Meru
- mahásattva: bytost s vysokou duchovní realizací
- samádhi: hluboká meditační koncentrace
- skandhy: pět psycho-fyzických agregátů, které jsou základem iluze “já” – viz článek o skandhách
- tathagáta: jeden z mnoha termínů používaných k označení buddhy
