Tři jedy

autor: | 9. 02. 2022 | Učení

Již ve svých prvních učeních Buddha hovořil o “třech jedech”. Jedná se o tři hlavní negativní stavy mysli, které jsou zdrojem utrpení v našich životech. Tyto jedy vyplývají z ulpívání na “já”. Variacemi těchto tří základních jedů vznikají všechny neprospěšné stavy mysli (kléše), jako jsou pýcha, žárlivost, závist apod. V češtině tyto nezdravé stavy mysli často nazýváme jako rušivé emoce či mentální neduhy. 

Touha (rāga – sanskrtský termín)

Prvním jedem je touha či též připoutanost. Kdykoliv je nám něco příjemné a líbí se nám to, chceme to získat. Objevuje se tedy emoce touhy. Toužíme neustále po všem, co nás zaujme. Když získáme objekt naší touhy, dostaví se pocit uspokojení. Nicméně ten trvá pouze omezenou dobu. Proto svoji touhu brzy poté nasměrujeme k dalšímu objektu a tak stále dokola.

Protijedem proti touze je praxe štědrosti, kdy dáváme bez očekávání čehokoliv na oplátku. Touha bývá vyobrazována jako kohout či indický pták, který je známý připoutaností ke svému partnerovi.

Hněv (dveṣa)

Druhým jedem je hněv či též odpor, averze. Kdykoliv je nám něco nepříjemné, způsobuje nám to bolest nebo nás ohrožuje, chceme se tomu vyhnout. Objevuje se tedy emoce hněvu. Abychom se sami ochránili před bolestí, často jsme ochotní ublížit druhým. Hněv je tedy emoce, která je zdrojem největšího utrpení. Může se projevovat v mnoha podobách a přináší vždy zkázu, na jejímž konci je utrpení pro člověka samotného.

Protijedem proti hněvu je soucit. Uvědomujeme si, že všechny bytosti trpí a přejeme si je osvobodit od utrpení. Hněv bývá vyobrazován jako had, protože umí rychle udeřit.

Nevědomost (avidja)

Třetím jedem je nevědomost či též klam, lhostejnost. Naše mysl nerozumí tomu, jak realita skutečně funguje. Nerozumí tomu, jaké následky přináší naše činy, jak je to s utrpením či pomíjivostí. Z nevědomosti vychází jednání, které přináší utrpení druhým i nám samotným. Kvůli nevědomosti si komplikujeme svoje životy a nedokážeme najít cestu pryč z bludného kruhu plného strasti. Právě nevědomost je v tibetském buddhismu označována jako primární zdroj utrpení. Nevědomost je prvním článkem, ze kterého pochází všechny další rušivé stavy mysli a který vede k dalšímu zrození v koloběhu utrpení.

Protijedem proti nevědomosti je moudrost, kterou získáváme studiem a především přímým vhledem do reality díky meditační praxi. Nevědomost může být vyobrazována jako prase, které může držet ve své tlamě kohouta a hada. To vyjadřuje, že z nevědomosti pochází touha a hněv.

Závěrem

Ať už si to uvědomujeme či ne, tyto tři jedy se nachází na pozadí veškerého našeho neprospěšného jednání. Je důležité si těchto jedů začít všímat a identifikovat je. K tomu je potřebná bdělost získaná meditací. Cílem buddhistické praxe je postupně snižovat vliv jedů na naše jednání a tím se postupně osvobodit z utrpení.

Vít Kuntoš

Autor příspěvku: Vít Kuntoš

Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂

Tento článek mohl vzniknout díky štědrosti podporovatelů BuddhaWebu!
Staňte se i vy podporovatelem a získejte za to bonusový obsah.
DĚKUJEME 🙏🙏🙏

Další články

Osm veršů tréninku mysli

Osm veršů tréninku mysli

Osm veršů tréninku mysli od Geše Langri Tangpy představuje esenci mahájánového buddhismu, směřující k transformaci srdce a mysli. Každá věta tohoto...

Osm vědomí

Osm vědomí

Buddhismus se zabývá studiem naší mysli. Buddha spolu s realizovanými mistry získali prostřednictvím hlubokých meditačních zkušeností bezprostřední...

Sútra srdce

Sútra srdce

Sútra srdce, známá také pod názvem "Pradžňápáramita Hrdaja", představuje krátký, ale pronikavý a základní text mahájánového buddhismu. Tato sútra se...

Košík

Doporučujeme

PODPOŘTE PROVOZ BUDDHAWEBU:

Přidejte se na Facebooku

Facebook Pagelike Widget

Nový článek na email

Buddhistický e-shop

Reklama

Pin It on Pinterest