Skandhy – základní pilíře našeho bytí

autor: | 29. 06. 2023 | Učení

Skandhy jsou základním pojmem v buddhistické filozofii. Představují pět “agregátů” nebo “nahromadění”, jež společně tvoří naši zkušenost bytí. Mají hluboký význam a smysl v kontextu buddhismu, protože nám pomáhají pochopit, jak se utváří naše vnímání světa a sebe samých.

Skandhy v buddhistické filozofii detailně rozkládají naši představu “já” neboli ega na pět kategorií. V podstatě se skandhy týkají důkladného popisu těla a mysli, které tvoří základ našeho vnímání sebe sama. Rozbor nám poskytuje širší a sofistikovanější pohled na to, jak se skládá naše sebepojetí a osobní identita. Každá skandha nám umožňuje zkoumat a pochopit různé aspekty našeho bytí.

Pochopení skandh je tedy klíčové pro buddhistickou praxi, neboť odhaluje pravou povahu naší existence. To, co často vnímáme jako pevné “já”, je ve skutečnosti souborem pěti skandh, které jsou neustále v pohybu a proměně. Tato realizace může vést k hlubšímu pochopení vlastní identity a podstaty skutečnosti, což je klíčové pro osvobození od utrpení. Jak řekl Sogyal Rinpočhe:

„Jakmile máme fyzické tělo, máme také tzv. pět skandh – agregáty, které tvoří celou naši mentální a fyzickou existenci. Jsou složkami naší zkušenosti, oporou pro uchopení ega a také základem utrpení samsáry.“

1. skanhda formy

Skandha formy se týká fyzického aspektu naší existence. Skandha tedy zahrnuje naše fyzické tělo a vše, co vnímáme pomocí našich pěti smyslů – zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Svoje tělo totiž často spojujeme s představou o našem já – třeba když říkáme „ bolí hlava“ a podobně.

Forma také zahrnuje jemnější aspekty naší existence, jako jsou naše smyslové orgány. A to nejen fyzické orgány, jako jsou oči a uši, ale i jemné mechanismy uvnitř těchto orgánů, které nám umožňují vnímat svět kolem nás.

Pojem ‘forma’ tak představuje podrobný pohled na to, jak se naše fyzická forma a smysly skládají a projevují v našem každodenním životě. Je jedním z klíčových aspektů, na kterém podle buddhistické filozofie stavíme naši představu “já”.

2. skandha prožitků

Druhou skandhou je skandha prožitků, nebo také skandha pocitů. Ta se nevztahuje na emocionální pocity, jak by mohl název naznačovat. Jedná se o naše pocitové reakce na to, co vnímáme prostřednictvím našich smyslů.

Prožitky mohou být nepříjemné, příjemné nebo neutrální. Tyto prožitky jsou neustále přítomné v našem každodenním životě, ačkoli většina z nich je neutrálních. Například pocit tepla slunce na kůži by byl příjemným prožitkem, zatímco bolest po úderu do prstu by byla nepříjemným prožitkem.

Tyto prožitky představují naši reakci na vnější stimuly. Také tuto skandhu často spojujeme s naší představou „já“.  Pokud prožíváme příjemné pocity, řekneme si, že „ jsem šťastný“. Příjemné prožitky jsou zdrojem naší připoutanosti, protože se je snažíme do svého života přitahovat. Nepříjemné prožitky vedou naopak k odporu, chceme se jim vyhnout.

3. skandha rozlišování

Skandha rozlišování nebo též skandha vnímání zastřešuje naši schopnost rozpoznávat a identifikovat objekty a jevy, které nám přicházejí do cesty. Například rozpoznáme, že předmět před námi je stůl nebo židle. Tento proces se dá rozdělit na dvě hlavní části. První je nekonceptuální, což znamená, že je spojena s našimi pěti fyzickými smysly – zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem. Druhá sféra je konceptuální, tedy spojená s naším vnímáním myšlenek a nápadů.

Schopnost rozlišování je klíčová pro naše chápání světa. Bez ní bychom nebyli schopni rozlišovat mezi různými objekty, interpretovat naše zkušenosti nebo porozumět svému okolí. Umožňuje nám pojmenovat a kategorizovat jevy, které se objevují.

Třetí skandha tedy představuje základní kámen naší subjektivní zkušenosti. Bez této skandhy by naše vnímání světa bylo mnohem méně jasné a definované. Umožňuje nám vnímat a interpretovat realitu tak, jak ji známe a toto rozpoznávání opět často identifikujeme se svým “já”.

4. skandha formace

Čtvrtá skandha, známá jako formace, je značně komplexní a odkazuje především na naše myšlenky a emoce. Technicky se tato skandha odkazuje na to, co se v buddhistickém kontextu nazývá “mentální stavy”. Ačkoli je možných mentálních stavů nespočet, výuka buddhistické filozofie se zaměřuje na padesát jedna, které jsou považovány za zvlášť významné.

Skandha formací tedy zahrnuje všechny naše představy a myšlenky, od těch nejvšednějších až po ty nejvelkolepější. Do této kategorie ve skutečnosti patří i již zmiňované prožitky a rozlišování, nicméně jedná se o tak zásadní formace, že jsou popsány jako samostatná skandha.

Je důležité si uvědomit, že všechny tyto mentální stavy jsou považovány za součást toho, co tvoří naše “já”. Hrají klíčovou roli v tom, jak vnímáme svět a jak se v něm orientujeme. Koneckonců naše myšlenky a emoce mají obrovský dopad na naše rozhodování a chování.

5. skandha vědomí

Pátá a poslední je skandha vědomí. S vědomím máme často tendenci spojovat svoji představu “já”. Tato skandha se může dělit na 6 úrovní. Zahrnují vědomí z pěti smyslů, a také mentální vědomí, kde se nachází myšlenky, nápady a emoce.

Vědomí pěti smyslů (zrak, sluch, čich, chuť a hmat) je nekonceptuální. Poté jsou informace předávány mentálnímu vědomí, kde se objevují koncepty. Například vizuální vědomí registruje pouze barvy a tvary. A mentální vědomí kolem toho ihned vytváří různé navazující nálepky, představy, koncepty a názory.

Vědomí a jeho členění je ovšem natolik zásadní téma, že se mu budeme podrobněji věnovat v jednom z dalších článků.

Vít Kuntoš

Autor příspěvku: Vít Kuntoš

Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky či knížku Buddhismus v otázkách a odpovědích. Kromě toho se věnuji vedení sekulárních meditačních tréninků, astrologii či včelaření 🙂

Tento článek mohl vzniknout díky štědrosti podporovatelů BuddhaWebu!
Staňte se i vy podporovatelem a získejte za to bonusový obsah.
DĚKUJEME 🙏🙏🙏

Další články

Osm veršů tréninku mysli

Osm veršů tréninku mysli

Osm veršů tréninku mysli od Geše Langri Tangpy představuje esenci mahájánového buddhismu, směřující k transformaci srdce a mysli. Každá věta tohoto...

Osm vědomí

Osm vědomí

Buddhismus se zabývá studiem naší mysli. Buddha spolu s realizovanými mistry získali prostřednictvím hlubokých meditačních zkušeností bezprostřední...

Sútra srdce

Sútra srdce

Sútra srdce, známá také pod názvem "Pradžňápáramita Hrdaja", představuje krátký, ale pronikavý a základní text mahájánového buddhismu. Tato sútra se...

Dualita – základní rozštěpení

Dualita – základní rozštěpení

V buddhismu se o setkáme s tím, že nevědomost, kvůli které setrváváme v utrpení, je založená na zkresleném dualistickém vnímání. V čem spočívá...

Košík

Doporučujeme

PODPOŘTE PROVOZ BUDDHAWEBU:

Přidejte se na Facebooku

Facebook Pagelike Widget

Nový článek na email

Buddhistický e-shop

Reklama

Pin It on Pinterest