Víra bez konání postrádá sílu. Jak vyplývá z této výstižné fráze, tak žádná závislost na slovech a textech a zvláštní přenos mimo odbornou výuku. Zen zdůrazňuje konání. Dva základní způsoby zenovéko konání jsou zazen a každodenní činnost. Soto Zen zvláště klade důraz na důkladnou praxi v každodenním životě, zenové konání se zaměřuje na:

_______________________________
Z textu Zen for Daily Living (Zen pro denní žití) od Prof. Masunaga Reihó, Shundžuša Publishing Co., 1964. Zdroj: https://terebess.hu/zen/mesterek/masunaga.html
_______________________________

1. Žijte každou chvíli naplno

Engo řekl: V životě vyjadřujeme plnou činnost, při umírání vyjadřujeme plnou činnost. Absolutní dar přichází ze žití. Když jsme plně činní, jsme životodárně nenucení. John Dewey toto také viděl a přisoudil nesmírnou hodnotu dokonalého prožitku v umění a žití.

Deweyho názory na uplatnění stavů reflexů jako mechanismu pro změnu mohou zde být vhodné. Ve svém Úvodu do Dr.F.M.Alexanderova Použití vlastního já, Dewey prohlásil, že postoj člověka, zvláště způsob, jakým drží svou hlavu, mu umožňuje, aby se vlastními silami vzchopil a přešel od předpokládaného zotročení k prostředku pro životdávající svobodu. Zajímavé je, že Aldous Huxley, jeden z nejznámějších západních obdivovatelů Zenu, kdysi studoval u doktora Alexandera.

2. Překročte dualismus a volně to používejte

Vimalakirti hovořil o nedualismu a to je místo, kde žije Zen. Dokud se budeme držet dualismu, čelíme zmatku a úzkosti. Dokonalá cesta, řekl Sosan, není těžká. Jen upusťte od rozlišování. Jasný a světlý je svět, když nejsme v nenávisti ani lásce.

Dualistické napětí mezi nenávistí a láskou, správné a špatné, dobro a zlo činí lidskou bytost kořistí tvrdých dogmatů. Nemůže se volně pohybovat.

3. Respektování fyzického

Buddhismus v podstatě popírá jakýkoli dualismus mezi tělem a myslí. Přesto většina buddhistických učení má tendenci namáhat mysl a vědomí. Dogen se však domníval, že takový důraz odcizuje lidskou bytost. Chcete-li dosáhnout cesty, řekl, využijte svého těla. Víra, která odmítá tělo, je neplodná a nesmyslná.

4. Zvětšování povědomí

Jaderný a vesmírný věk, v němž žijeme, podporuje intenzivní rozvoj vědy. Ale člověk se stále více stává posedlý vědou a stroji a ztrácí kontakt se svou lidskou podstatou. Zen uvádí v činnost kontrolu tohoto odcizení a obnovuje intenzitu vědomí. Pokud si stále uvědomujeme sebe, pravda je, kde stojíme, řekl Rinzai. Každé ráno Zuigan volal: Já! Já! Ano, ano, odpověděl. Řekl také: Nikdy nenechávejte ostatní, aby vás podmanili.

5. Odblokování přirozeného nesobeckého jednání

Dogen nazval toto jako jednání dobročinnosti a považoval ho za univerzální zákon prospěchu sobě i ostatním. Prof. Pitirim A. Sorokin používá pojem tvořivá nesobeckost a považuje ho za klíč k přestavbě člověka. To se odráží v titulu důležitého díla, které vydal: Formy a techniky nesobeckého a duchovního růstu. Nesobeckost a tvořivost se provázejí. Tvořivá nesobeckost a slib Bódhisattvy jsou jedno. A toto spojení protéká Zenem, jako to dělá skrze zbytek buddhismu Mahajány.

6. Zvýšení klidu a efektivity v každodenním životě

Zazen v klidné místnosti se přenáší do každodenního života. Rinzai řekl: Pokud máte hlad, jezte; pokud jste unavení, spěte. Každodenní život neposkytuje žádné složitosti. To je odlehčení sebe sama v případě potřeby, oblékání oblečení a jezení jídla. A když je únava, vyspat se. Ve stále mechanizovanějším světě mozek často pracuje přesčas v neplodných zaběhnutých kolejích. Každodenní tlaky přinášejí neurózu, úzkost a různé komplexy. Radost z prožití okamžiku mizí a nastane zoufalství. Mnoho citlivých osob dnes má život beznadějně zkažený. V Zenu mohou nalézt klíč pro veselejší přístup k životu. Následování tohoto klíče vyžaduje odvahu svrhnout tyranii naučených reakcí. Zenová vyrovnanost a skutečný život jsou důsledkem rozpoznání věcí, jaké jsou.

Postoj plně činného Zenu byl vyjádřen Fukem:

– Nechť přijde ze světlé strany, a zbavím se ho na té straně;

– Nechť přijde z temné strany, a zbavím ho na té straně;

– Nechť přichází z každého možného směru, a zbavím ho jako vichřice;

– Nechť přijde z nebe, a já ho nechám odvát.

Mistr Zenu tak žije klidně a citlivě v životě bez ohledu na to, co přichází.

V Hekiganroku je pasáž, která ukazuje činnost v životě: Střetáváme se silou se slabostí, měkkostí, s vážností. Dogen jasně viděl potřebu využití této životní síly pro společenskou činnost. V GenjoKoan řekl: Studovat buddhismus je studování sebe. Studování sebe je zapomenout na sebe. Zapomenout na sebe je být vědom si všeho. Být vědom si všeho je osvobození od připoutání k tělu a mysli vlastního já i ostatních. Znamená to zničit i připoutanost k Satori. Abychom zničili vazbu na Satori, musíme vstoupit do současnosti.

Zde je podstata nejen Zenu, ale také všech náboženství, které mají za cíl očistit sebe. Je to vývoj žití umíráním-odháněním sobecké iluze a nalezením naší “přirozené tváře”. Toto je Satori-probuzení-ale neměli bychom se tu zastavit. Jiným musíme pomáhat směrem k Satori: k bytí s vědomím si všeho, co nepochází z vlastní vůle, ale od otevřenosti ke všem věcem. Nesvázaní ani bytím s vědomím si všeho, se musíme aktivně zapojit do právě probíhajícího světa a pracovat v životadárné svobodě.