O pekle

S konceptem pekla se setkáme ve východních i západních náboženstvích. O peklu hovoří nejenom křesťanství, ale i islám či buddhismus. Přestože se podoba pekla v různých náboženských systémech liší, má i ledacos společného.

O peklu se obvykle hovoří jako o místu, kam jde lidská duše po smrti, pokud v životě spácháme opravdu zlé skutky. Křesťanství čerpá informace o peklu zejména z Nového zákona, přesto podrobný popis pekla v samotné Bibli nenajdeme. Peklo se popisuje jako prostor věčného ohně a temnoty, kde je slyšet pláč a skřípění zubů. Jedná se o konečné místo pro ty, kdo se odvrátili od Boha. V pekle jsou padlí andělé a všichni lidé, kteří umírají bez pokřtění či po spáchání těžkého hříchu. Utrpení v pekle má být věčné.

V buddhismu se považuje peklo za jedno z šesti možných sfér, ve kterých se mysl může zrodit. Pekelná sféra přináší největší možné utrpení a je výsledkem špatných činů, kterých jsme se v předchozích zrození dopustili. Buddhistická učení přináší podrobné popisy pekla. Existuje více typů pekel, přičemž se rozlišují především pekla horká a mrazivá.

V horkých peklech bytosti čelí nesnesitelným vroucím plamenům. V některých se bytosti stále dokola navzájem sekají, zabíjejí a poté oživují. Jinde jsou bytosti drcené a pak oživované. V dalším horkém pekle se vlévá roztavený bronz do těl bytostí a spalují se jejich vnitřní orgány, pak jsou propíchnuté kopím. Bytosti jsou v horkém pekle i vařené v kotli s roztaveným kovem.

V mrazivých peklech se bytosti třesou a drkotají zuby, protože trpí nesnesitelnou zimu. V některých peklech mají bytosti pokrytá těla puchýři a jejich pokožka praská. Učení popisují i další druhy pekel. Nemusí se však jednat o konkrétní místo. Peklem může být samotný stav mysli, který lze prožívat kdekoliv.

Mezi peklem, které známe z křesťanských tradic a peklem podle buddhistických učení tedy existuje mnoho podobností. Liší se však v tom, že zrození v pekelné sféře není podle buddhismu věčné. Život v pekle je omezený, ale trvá nesmírně dlouho, v přepočtu miliony pozemských roků. Křesťanství používalo představu pekla k dosažení vlastní cílů. Bytosti jsou k pobytu v pekle odsouzeny za to, že se vzdálily Bohu a nenásledují cestu křesťanství. S něčím takovým se v buddhismu nesetkáme. Zrození v pekle je přirozený důsledek naší negativní nahromaděné karmy a je přitom jedno, zda jsme či nejsme buddhistou.

Podle buddhismu jsme již všichni v peklech v některém z minulých zrození byli. Je možné, že se do některého z pekel v jednom z dalších zrození opět podíváme. I proto je důležité zaměřit se na to, abychom se nyní chovali eticky správně a pracovali na tom, abychom se stali lepšími bytostmi.

> Navštivte také náš buddhistický eshop! <
retro

O Vít Kuntoš

Buddhismus představuje stále důležitější část mého života, a tak jsem se rozhodl vytvořit tyto webové stránky. Kromě toho se věnuji astrologii či včelaření :-)
Bookmark the permalink.

Komentáře jsou uzavřeny.